Be2Can je přehlídka vybraných festivalových snímků, která se i letos vrací s bohatou nabídkou – frýdecko-místecké ozvěny nabídnou patero filmů, které zazářily na evropských prestižních festivalech. I letos nabídneme i zvýhodněnou festivalovou permanentku.     9. října 2026   19.30 Její soukromé peklo 10. října 2026 19.00 Žádní dobří muži 11. října 2026 17.00 Vzpomínka na princeznu Mumbi 11. října 2026 19.00 Minotaur 13. října 2026 19.00 Spasení

Podzim ve Frýdku-Místku bude patřit hudbě a nevšedním koncertním zážitkům. V říjnu zároveň zahajujeme novou sezonu hudebního předplatného Kultury FM, která nabídne pestrou paletu žánrů – od originálních hudebních projektů přes klasiku až po spojení tradice se současnou hudbou. Už 3. října představí na Nové scéně Vlast svůj nezaměnitelný mix klasiky, jazzu, world music a elektroniky kvarteto Clarinet Factory. 22. října spojí mladé hudebníky z několika zemí projekt Beskid Youth Ensemble s programem inspirovaným hudbou z různých koutů Evropy i světa. Novou sezonu Kruhu přátel hudby zahájí 26. října Štěpán Švestka & Collegium Virtuosi s koncertem Music of Lights, který propojí hudební virtuozitu s působivou vizuální podívanou. Hned 2. listopadu pak zazní v Národním domě známé melodie z kouzelnického světa při koncertu Hudba Harryho Pottera při svíčkách. 13. listopadu naváže Symfonický orchestr Frýdek-Místek se svým Podzimním koncertem a předvánoční čas nabídne 10. prosince setkání s Jiřím Pavlicou & Hradišťanem v rámci festivalu Souznění. Hudební předplatné bude pokračovat i v novém roce. 25. ledna se představí klavírista Matyáš Novák s programem Smetana Reborn. Přijďte si zpříjemnit podzim i zimu hudbou a vyberte si z koncertů, které vás osloví. Kompletní program hudebního předplatného najdete v sekci Předplatné, kde jsou k dispozici také podrobnosti k jednotlivým koncertům a vstupenky.

Pohádková neděle Už tuto neděli 20. 9. zahájíme novou sezonu oblíbených NEDĚLNÍCH DIVADÉLEK pro děti. Čeká vás Pohádková neděle plná divadla, pohádek a zábavy pro malé diváky. Vstup na akci je ZDARMA. Těšit se můžete na veselou pohádku Tři prasátka Divadla LokVar. A co nám poví starý vlk o Červené Karkulce? To zjistíme v pohádce Vyprávění starého vlka Divadla Koňmo! Také se dozvíte vše o našem věrnostním programu pro děti KLUBKO a na místě se seznámíte s našimi maskoty Fílou a Mílou, kteří s sebou budou mít i s vůj MERCH - samolepky a magnetky. První říjnovou pohádkou bude 4. 10. Lotrando a Zubejda. Pak už se můžete těšit na pohádky každou říjnovou neděli. Pohádková neděle | 20. 9. | ZDARMA SADY BEDŘICHA SMETANY/NOVÁ SCÉNA VLAST PŘI NEPŘÍZNI POČASÍ Přijďte zahájit novou pohádkovou sezonu s námi! ❤️

O víkendu 19.–20. září 2026 se i naše kino zapojí do akce Kino dny – Za stovku do kina.Čeká vás filmový víkend, během kterého si budete moci užít vybrané filmové tituly za jednotné vstupné 100 Kč! Více informací: kinodny.cz Hlavním partnerem je Planeo, dalšími partnery jsou Cornico, Klenoty Aurum a Hornbach. Mediálními partnery jsou Česká televize, Československá filmová databáze a LEDMULTIMEDIA. Program: SO    19.9    10:00    KINODNY | Kojot vrací úderSO    19.9    15:00    KINODNY | AutaSO    19.9    17:30    KINODNY | Léčivé účinky sebeklamuSO    19.9    19:15    KINODNY | Spider-Man: Zbrusu nový denSO    19.9    22:00    KINODNY | Resident EvilNE    20.9    10:00    KINODNY | Tlapková patrola: Dinosauří filmNE    20.9    19:30    KINODNY | Bára Basiková Těšíme se na společný filmový víkend v našem kině! 

Splavi už popáté otevírají svět současné ilustrace a krásných knih. Letošní ročník s tématem Podpůrné mechanismy se zaměřuje na to, co nám pomáhá tvořit, růst, spolupracovat a navzájem se propojovat. Festival ukazuje nejen hotová díla, ale také lidi a příběhy, které za jejich vznikem stojí. „Na Splavi mě nejvíce baví inspirace a spolupráce,“ říká Markéta Fucimanová z Knihovny FM. Karin Šrubařová z Galerie FM a Dagmar Čaplyginová z Galerie Věž oceňují především možnost potkávat se s lidmi a společně vytvářet festivalový program. Právě přiblížení světa ilustrace a krásných knih je jednou z hlavních myšlenek festivalu. Návštěvníci nemají poznávat jen hotová díla, ale také cestu, která k nim vede – od prvního nápadu přes práci ilustrátorů, autorů a grafiků až po vznik samotné knihy. „Našim přáním je zbavit publikum pocitu určité nedotknutelnosti umění. Ukázat, že za každou knihou nebo ilustrací stojí konkrétní lidé, jejich práce, hledání i pochybnosti. Když tento proces otevřeme, přestává být umění vzdálené a stává se něčím, co může oslovit opravdu každého,“ vysvětluje Karin Šrubařová.   Partnerství, které pomohlo otevřít dveře Myšlenka festivalu současné ilustrace vznikla při přípravách projektu spojeného s kandidaturou Žiliny jako partnerského města Frýdku-Místku na Evropské hlavní město kultury. Přestože Žilina titul nakonec nezískala, motivace na uskutečnění Splavi zůstala, i díky další spolupráci. „Ve Frýdku-Místku máme silnou tradici spojenou s knihami a literaturou. Bylo přirozené propojit také další organizace, které se této oblasti dlouhodobě věnují,“ vysvětluje Karin Šrubařová. Festival neobohacuje jen své návštěvníky. Inspiruje také samotné organizátory. „Ráda vzpomínám na Adélu Marii Jirků nebo na Lucii Lučanskou a obrázkové divadlo s vyprávěním kamishibai. Natolik nás zaujalo, že jsme si ho pořídili i do knihovny a dnes s ním sami pracujeme, říká Markéta Fucimanová.“ Podobně o spolupráci mluví i Dagmar Čaplyginová. S kolegou Tomášem Rozehnalem se v Galerii Věž dlouhodobě věnují malým nakladatelstvím a literárním projektům, zaměřeným na nezávislou a nekomerční tvorbu. Důležitou součástí večerů je literární program, který návštěvníkům přináší živá autorská čtení a neformální setkání s prozaiky a básníky. Obohacením pořadů bývá i hudební či zvuková improvizace. Například na loňském Splavi se podařila inspirativní spolupráce s literárním časopisem Obrácená strana měsíce. Mohli jsme se s ním setkat v rámci výstavy, v expozici s ilustracemi i texty a na živo ve Věži na literárně-hudebním večeru s nezaměnitelným literátem Milanem Krupou. „Řada malých nakladatelství nebo literárních časopisů je dobře známá odborníkům, ale široká veřejnost o nich často vůbec neví. Právě Splavi jim dávají prostor oslovit nové čtenáře a návštěvníky. To je na festivalu krásné,“ říká. Pomyslným vrcholem festivalu je Trh krásných knih, který tvoří tradiční součást Splavi. „Na tomto místě se setkávají návštěvníci, autoři, nakladatelé i organizátoři,“doplňuje Markéta Fucimanová. Propojení komunit a důležitých témat Každá z institucí přivádí na Splavi své publikum. Galerie FM nabízí výstavy a workshopy, Galerie Věž komornější literární večery a diskuse, Knihovna FM rodinné programy i setkání se čtenáři. Díky festivalu se tyto světy mohou přirozeně propojovat. „Je krásné sledovat, jak se jednotlivá publika postupně prolínají. Někdo přijde poprvé do galerie, jiný objeví Věž nebo knihovnu. Vzniká komunita lidí, které spojuje zájem o ilustraci, knihy a současnou tvorbu,“ říká Karin Šrubařová. Také letošní ročník navazuje na tuto filozofii, tématem Podpůrné mechanismy. Zkoumá, jak mohou ilustrace, knihy nebo samotný tvůrčí proces vytvářet vztahy, propojovat komunity a otevírat důležitá společenská témata. Velkou odměnou pro organizátorky je zpětná vazba návštěvníků. „Lidé se po skončení akcí zastavují, sdílejí své dojmy a stále častěji se během roku sami ptají, kdy začne další ročník. Právě to je pro ně potvrzením, že festival si našel své místo a kolem něj postupně vznikla komunita lidí, kteří se na Splavi rádi vracejí,“ doplňuje za všechny Karin Šrubařová. Co si nenechat ujít Návštěvníci by si rozhodně neměli nechat ujít hlavní výstavu v Galerii FM, která je pomyslným výchozím bodem celého festivalu a na které se také představí letošní téma. „Určitě se zajděte podívat také na literární večery v Galerii Věž, které mají jedinečnou atmosféru a nabízejí možnost setkat se s autory zblízka. Také bych ráda pozvala do knihovny na přednášku Michaely Cackové, věnovanou výtvarné edukaci a zapojení umění při práci s dětmi, doplňuje Karin Šrubařová.“ Festival Splavi nabídne mnohem víc než kulturní program. Otevírá dveře do světa ilustrace, ukazuje příběhy lidí, kteří knihy vytvářejí, a připomíná, že kultura vzniká především díky spolupráci, sdílení a ochotě inspirovat druhé.   Užijte si SPLAVI 2026

Už 38 let na scéně, ale energie jim rozhodně nechybí. S novým albem V původním snění brázdí koncertní pódia po celé republice. Jak si po letech udržují soudržnost, získávají nové fanoušky, a proč jsou pro ně letní festivaly zároveň radostí i oříškem, prozradil baskytarista a spoluzakladatel kapely Tata Bojs Marek Huňát alias Mardoša. Tata Bojs vystoupí na festivalu Pivopění ve Frýdku-Místku 12. 9. 2026.   Kdo nebo co je u vás v kapele hlavním stmelovačem? A chodíte spolu ještě vůbec „jen tak na pivo“? Kdy to bylo naposledy? Ani nám nepřijde, že už je to tolik let; když se člověk dobře baví, tak to utíká rychle. Ale počty jsou neúprosné a je to opravdu tak! Hlavními stmelovači jsou asi naše kamarádství a to, že nás baví společně dělat hluk, který se dá považovat za hudbu. Já osobně pivo nepiji, ale dotaz chápu. Takže ano, vídáme se i mimo koncerty nebo zkoušky. Máme i hodně akcí, kde jsme propojeni přes děti a rodiny. A zítra asi půjdeme společně do kina. Dušan našel nějaký umělecký evropský film, tak nás asi chce trochu potrápit. Vaše nové album V původním snění působí jako deska plná obrazů, emocí i zamyšlení. Jaké poselství jste do něj chtěli otisknout? Abych řekl pravdu, jdeme na to spíš obráceně. Texty vymýšlíme spíš intuitivně, jak k nám přichází nápady. A až když je deska hotová sledujeme, co z toho vlastně vzešlo. A výklad nejraději necháváme na posluchačích. Texty jsou typicky plné hravých obratů a jazykových hříček. Kdo měl v textařském duu Cais/Mardoša obvykle poslední slovo? Texty sice píšeme my dva, ale každý své, takže každý má poslední slovo u toho svého. I když úplně poslední slovo má asi písnička. Ta si řekne sama, jestli je někde něco potřeba přidat ubrat atd. I když je pravda, že dvojpísnička Továrna na sny / V původním snění je pro nás trochu netypická tím, že se jedná o náš společný text. Nezávisle na sobě jsme psali na stejné téma…   Na vaše koncerty dnes chodí fanoušci, kteří s vámi vyrostli, ale často už i jejich děti. Vnímáte kapelu Tata Bojs jako multigenerační? Určitě. My jsme jako kapela extrémně vděčná za každého fanouška s otevřenou myslí, za nového nebo letitého, za mladého nebo staršího. Děti na koncertech nás rozhodně těší! Tedy za předpokladu, že jsou tam dobrovolně.   Letní festivaly mají specifickou atmosféru. Připravujete se na ně jinak? A jak důležitý je samotný koncept vystoupení? Hraní v klubu a na festivalu jsou opravdu velmi rozdílné světy. A každý z nich máme rádi pro něco jiného. Většina festivalových vystoupení trvá hodinu, což je docela málo, ale o to je to zase intenzivnější. Prostě to do nich musíme „nasypat a vypadnout“. S přibývajícími alby je ale pro nás čím dál tím těžší tu hodinu sestavit, máme problém s příliš vysokým počtem hitů! Na nějaké se tedy vždycky nedostane. Nevadí, že jsou to často hity hlavně pro nás, to už je podružné.   Proměňuje se v čase i vaše fanouškovská základna? Fanoušky si pravidelně na koncertech fotím, takže mohu provést přesnou analýzu. Jenom tedy nevím, kdy se k tomu dostanu… Když se řekne Frýdek-Místek nebo Beskydy, vybaví se vám nějaká vzpomínka, koncert nebo zážitek? Možná se mi jako první vybaví klub Stoun, kam jsme jezdívali už v devadesátkách. Když do něj člověk jde, tak má podobný pocit, jako když leze do pyramidy. Lehce klaustrofobní, ale prostoupený tajemstvím. Co byste vzkázali návštěvníkům, kteří vás na PIVOPĚNÍ uvidí úplně poprvé? No, mě by spíš zajímalo, co by oni po koncertě vzkázali nám! Zajímalo by mě, jak to na někoho absolutně „nepopsaného“ působí. Hrajeme sice už docela dlouho, ale na světě je pořád víc lidí, kteří neviděli náš koncert než těch, kteří ho viděli. Tento poměr asi nemáme šanci nikdy zvrátit. Lenka Vašková  PIVOPĚNÍ 2026

Máte blízko ke kultuře, nebojíte se výzev a chcete, aby vaše práce měla smysl? Připojte se k nám do týmu.  Aktuálně hledáme pro naši organizaci nového kolegu na pozici:  KOORDINAČNÍ, PROJEKTOVÝ A PROGRAMOVÝ PRACOVNÍK Jedná se o práci na HPP (plný úvazek, 40 hod./týden) s nepravidelnou pracovní dobou na dobu určitou. Podrobné informace najdete v sekci VOLNÉ POZICE

Přijďte se s námi rozloučit s prázdninami! V sobotu 29. srpna od 14.00 hodin jsme pro vás připravili Slavnost na konec léta – odpoledne plné zábavy a dobrodružství pro děti i dospělé. V Nové Osmičce se můžete těšit na oblíbenou kočovnou hernu Sládkovna, Cirkusáckou pohádku, besedu Jak se rodí knížka, čtenářský koutek s cirkusovými hrátkami i tajuplnou laboratoř dragonautů. Až se začne stmívat, čeká nás společně to největší překvapení. Ulicemi Frýdku-Místku projde několik metrů vysoký obří drak v doprovodu francouzských akrobatů souboru Planète Vapeur. Světla, oheň, hudba a jedinečná atmosféra promění závěr prázdnin v nezapomenutelný zážitek. Zapojit se může každý! Vezměte si lampion nebo jiný svítící doplněk a staňte se součástí kouzelného večera.

Dvacet let výjimečných koncertů, nezapomenutelných hudebních setkání a jedinečné festivalové atmosféry. Za tu dobu se festival Jazz ve městě stal pevnou součástí kulturního života Frýdku-Místku a vyrostl v respektovanou hudební událost, která pravidelně představuje špičkové české i zahraniční interprety napříč hudebními žánry. Úvodní ročníky se rodily především z nadšení organizátorů a objevování nových možností. „První rok pořádání festivalu jsme dělali dost na koleni a zkoušeli, jak budou lidé na nový koncept reagovat. Navíc povědomí o akcích vznikalo úplně jinak, nebyl Facebook ani jiné sociální sítě,“ říká Milan Anděl, dnes majitel reklamní a kreativní agentury MamiArt, který stál u zrodu prvního ročníku v roce 2006 v jeho režii pod Beskydským informačním centrem, spolu se sdružením Region Beskydy a městem Frýdek-Místek. Festival se tehdy propagoval především prostřednictvím plakátů, tištěných médií a jednoduchých webových stránek. Zájem publika ale předčil očekávání,  na pódiu se objevovala zvučná jména jako Peter Lipa, Dan Bárta nebo Robert Balzar Trio a návštěvnost rychle rostla. Festival několikrát prověřilo i počasí – například v roce 2009 musel být kvůli silným bouřkám předčasně ukončen. Festival, který rostl s městem Během dalších let se Jazz ve městě postupně rozšiřoval, nabízel klubová i otevřená místa konání a stále pestřejší dramaturgii. Vedle tradičního jazzu zazníval swing, funk, latin, world music i moderní crossover projekty. Na festivalu během let vystoupili například Emil Viklický, Jiří Stivín, Beata Hlavenková, David Dorůžka, Clarinet Factory, Jan Smigmator, Ondřej Pivec, Dan Bárta, Anna Maria Jopek, Mammal Hands a mnoho dalších výrazných osobností domácí i zahraniční scény. „Tento festival pro mě byl vždycky svátkem. Měl jsem radost, že právě ve Frýdku-Místku má jazz své místo, protože to rozhodně není samozřejmostí v každém městě této velikosti," říká hudebník a dramaturg festivalu Radim Přidal a dodává: „Jako frýdecko-místecký rodák a muzikant jsem s festivalem vyrůstal – když jsem zrovna nestál na pódiu, seděl jsem mezi posluchači. O to víc si dnes vážím toho, že se na jeho podobě můžu podílet jako dramaturg. Mým přáním je, aby si zachoval svou jedinečnou atmosféru, přivážel špičkové hudebníky z domova i ze zahraničí a zůstával otevřeným hudebním svátkem pro všechny.“  Když hudba spojuje lidi Specifickou atmosféru festivalu vždy tvořilo propojení špičkové hudby s otevřeným veřejným prostorem a blízkostí publika. Od roku 2012 převzala pořadatelství festivalu organizace Kultura FM. Součástí programu se postupně staly také jam sessions, busking mezi lidmi, studentské projekty nebo doprovodné výstavy. Pravidelná jazzová setkání přerušila v roce 2020 covidová opatření a několik let se festival konal v klubové atmosféře Stolárny. Od roku 2024 se koncerty opět vrátily do areálu frýdeckého zámku a letos se část programu uskuteční také na Nové Osmičce. „Jazz ve městě je moje srdeční záležitost. Patří k akcím, které mě inspirují a naplňují energií. Má neopakovatelnou atmosféru. Během koncertů se usmíváte, podupáváte do rytmu a najednou je vám prostě dobře,“ říká ředitelka Kultury FM Gabriela Kocichová. Za přípravou festivalu stojí každoročně desítky hodin práce, energie a nadšení. Rozhodně stojí za to ho navštívit: „Potkáte spoustu milých lidí i skvělé muzikanty bez hvězdných manýrů. Klidně je zastavíte u stánku s kávou a na chvíli se zapovídáte. Právě tahle bezprostřednost a vzájemná blízkost dělají z Jazzu ve městě něco výjimečného, co na velkých festivalech jen stěží zažijete.“ Jazz, který si najde cestu kamkoli „Jazz má navíc úžasnou schopnost oživit téměř jakýkoli prostor. Když se ohlížím za minulými ročníky, nenapadá mě místo, kde by se jazzový happening nedal uspořádat. Hráli jsme v podchodu, před obchodem, na rohu ulice, v bývalé textilní továrně i na nástupišti vlakového nádraží, kde cestující z otevřených oken tleskali a volali na průvodčího, aby ještě na chvíli zdržel odjezd vlaku. Chtěli si ten jedinečný okamžik užít o něco déle,“ vzpomíná Gabriela Kocichová. „Jazz má mnoho podob a barev. Vznikají prolínáním různých žánrů a pokaždé si říkám: ‚Může tohle vůbec fungovat dohromady?' A výsledek mě znovu a znovu překvapuje. Jazz je svoboda, improvizace a neopakovatelný okamžik. Každé vystoupení je originál," dodává ředitelka Kultury FM. Za téměř dvě desetiletí existence si Jazz ve městě vybudoval pevné místo na kulturní mapě regionu a stal se oblíbenou letní tradicí pro příznivce jazzové hudby z Frýdku-Místku i okolních měst a regionů. Jubilejní 20. ročník tak není jen oslavou dlouhé historie festivalu, ale především připomínkou výjimečných hudebních setkání, která Frýdek-Místek během uplynulých dvaceti let zažil. Co popřát festivalu do dalších let? Ať si zachová svou jedinečnou atmosféru, otevřenost a odvahu objevovat novou hudbu. Jazz patří všem. Nebojte se jazzu! KOUPIT VSTUPENKU NA JAZZ VE MĚSTĚ 2026 >>