Aktuality

Novinky z kulturního dění

René Souček: V Triu nás to baví

René Souček: V Triu nás to baví

Po 14.červen 2021

K hudbě se dostal přirozeně, přes rodiče, maminka si doma zpívávala a tátovi v šesti letech prošlápl kytaru. Zhruba ve třinácti to začal s kytarou zkoušet sám a první koncert odehrál se skupinou Intresed Death metal v „Národě“ ve Frýdku-Místku. Nyní ho znovu uslyšíme v doprovodu jeho věrných kolegů Marka Hlosty a Petra Pinkase. Jako René Souček Trio vystoupí v pátek, 18. 6. 2021, v rámci koncerů Léto v zahradě.  


Jaká byla atmosféra metalového koncertu v Národním domě?

Byl jsem hodně nervózní, prostě první koncert. Atmosféra byla neopakovatelná. Tenkrát měl metal ještě takový ten punc neokoukanosti a hrál se spíše pokoutně, takže na koncert přišlo hlavně hodně kamarádů a všichni byli na jedné vlně. Bohužel se z toho koncertu ztratila nahrávka, to mě mrzí nejvíc. Asi bych se teď smál (úsměv).

U metalu jste ale zůstal jen krátce. Jak přišla razantní změna stylu?

Tím, že jsem se oženil (smích). Na nátlak rodiny jsem se s kapelami rozloučil a začal jsem hrát sám.

Kromě kytary máte jako další doprovodný nástroj také ukulele. Proč jste si ho vybral?

Když jsem začal hrát jako písničkář, tak jsem chtěl svůj recitál něčím oživit. Tenkrát jsem se rozhodoval mezi mandolínou a ukulele. Mandolína byla pro mě asi moc řvavá, proto zvítězila ukulele.

Jste také členem sdružení hráčů na ukulele a na festivalech dokonce vyučujete i začátečníky. Kde všude jste byl?   

Pravidelně jezdívám na Ukulelový festival do Prahy a sem tam se mihnu na jiných, skvělé festivaly jsou například v Polsku. Vyučování na festivalech se provádí v rámci tzv. workshopu, rád učím začátečníky. Hezká akce byla i ve Faunaparku ve Frýdku-Místku, kde jsem také vyučoval. Chtělo by to takových břinkacích akcí víc.

Vaší hlavní profesí je práce u dráhy, přesněji jste strojvedoucím u Českých drah. Máte nebo jste míval často toulavé boty? Prostě pocit, že si musíte čas od času sbalit batoh a vyjet za hranice všedních dnů?

Až tak toulavé boty jsem nemněl, jen jsme občas s klukama jezdili na čundry. Když jsem pak  začal objíždět festivaly, vždycky jsem si prošel okolí, abych poznal kraj, kde hraji.

Kde jste byl vlakem nejdál a na jak dlouho? Berete s sebou vždy kytaru či ukulele?

Vlakem nejdál? Těžká otázka… asi tedy v Polsku v Poznani na Ukulele festivale, takže samozřejmě s nástrojem. Jinak ho s sebou na cesty netahám.

Texty vašich písní jsou jak veselého rázu, tak také skeptické, dumavé …jaká je vaše životní filozofie?  

Na životní filosofii jsem, myslím, ještě nepřišel. Texty vycházejí z toho, co prožívám, ale není to tak, že veselé písně vznikají, když je mi veselo a smutné z dumavé nálady. Často je to naopak. V některých písních je kus autobiografie, v dalších je to zase jinak. Docela dost z nich je věnováno někomu, aniž to ten člověk ví, ale to si nechám pro sebe.

Od roku 2012 vás na pódiích doprovází perkusista Marek Hlosta, v rámci vašeho koncertu v zahradě Národního domu vystoupíte jako René Souček Trio. Jak vzniklo toto spojení a hráváte takto již pravidelně? 

Marek Hlosta je už vlastně stabilní René Souček, za ta léta hraní se nám takto hraje nejlépe a trio vzniklo tím, že ve Frýdku- Místku jsou skvělí muzikanti a jedním z nich je Petr Piny Pinkas, který hrál na kontrabas na obou mých CD. Toho si půjčujeme velmi rádi, a pokud by to šlo, také bychom si ho nechali (úsměv). V Triu jsme takto hráli i na koncertech i ve studiu a baví nás to.

Jaké jsou vaše další plány?

Máme před sebou vydání odloženého CD, které jsme nahráli živě, ale bez diváků mi připadalo nesmyslné dělat křest. Také bych chtěl dokončit zpěvník svých písní, proto sbírám materiál a fotky z koncertů a píši komentáře, takže práce je až nad hlavu. Všem přeji, ať tu zlou dobu překleneme a svět se vrátí k normálu.



Vizitka Reného Součka

  • Písničkář z Frýdku-Místku žijící v Českých Budějovicích, hrající autorskou tvorbu s kytarovým doprovodem a ukulelem.
  • Od roku 2012 jej na pódiích doprovází perkusista Marek Hlosta, nyní také Petr Pinkas, s oběma dohromady tvoří Trio Souček-Hlosta-Pinkas.
  • V roce 2013 vydal debutové album „Fajne-Mjesto“, v roce 2017 vyšlo jeho druhé album „Sto tisíc slov“.
  • Je členem ukulelového sdružení a pravidelně se účastní Festvalu Ukulele v Uněticích, vystupuje také v rámci festivalové scény – např. Sweetsenfest, Muzikantské žně, Beskydské folkování, Ukulele festival v Poznani a další.

 

Lenka Vašková

 


Aktuality

Komorní divadlo Arté uvádí hru Ostře sledované vlaky
Stř 22.září 2021

Hru podle novely spisovatele Bohumila Hrabala nastudovali herci Komorního divadla Arté Frýdek-Místek. Její premiéru uvedou v sobotu 25. září 2021 v Nové scéně Vlast. Text Bohumila Hrabala pro potřeby divadla upravil herec a režisér Jakub Vašek: „Vyšel jsem z Hrabalovy novely a také ze dvou jeho dalších povídek. Na rozdíl od filmu je ve hře více humorných situací, někdy až černého humoru. Divák se nemusí bát, že půjde na velké drama. Hra má nadhled a jsou v ní situace, které jsou aktuální i v současné době. Týkají se například svobody člověka,“ popsal Jakub Vašek, který se ve hře představí v roli mladého výpravčího Miloše Hrmy. Do hry obsadil členy souboru Komorního divadla Arté a pozval také profesionální herce z Ostravy, Olomouce a Prahy. Více o svém projektu informoval v srpnovém čísle Zpravodaje F≈M.

číst dál
Radana Šatánková: Seifert se svými verši dvořil kráse a hledal pravdu
Pá 17.září 2021

"Však dobře vím, že básník musí vždycky říci víc, než co je ukryto ve hřmotu slov. A to je poezie. Jinak by nemohl heverem verše vypáčit poupě z medových závěsů a nutit mráz, aby vám přeběhl po zádech, když svléká pravdu." /sb. Koncert na ostrově, 1965/ Jakou moc má poezie a kudy vede cesta k úspěchu? Mapování české literární scény se kulturní publicistka, ale také básnířka, prozaička a literární poradkyně Radana Šatánková aktivně věnuje od svých patnácti let. Koncem září představí svůj komponovaný pořad Seifert 120 k výročí narození básníka Jaroslava Seiferta a zároveň připomenutí jeho celoživotního díla. Kdy a jak vznikl nápad na pořad k oslavě Jaroslava Seiferta? Nápad zrál velmi dlouho. Seiferta jsem začala brát vážně až jako čtrnáctiletá, recitovala jsem tehdy veřejně jeho verše spolu s dalšími "klasiky". V rámci možností tehdejší doby jsem si dělala rešerše a sháněla sbírky a výbory. Záhy jsem nanosila, spíše „nasyslila“, z antikvariátů skvosty a ty jsem zkrátka začala používat. Nebála jsem se listovat a přemýšlet. Asi někdy kolem roku 2001 jsem v Památníku národního písemnictví potkala Seifertovu dceru. Někde do podvědomí se to zapsalo, ale život šel dál. Nakonec jsem si vyčítala, proč jsem nebyla drzejší a zvědavější. Těžko se to samostudiem dohání. Až po letech jsem došla k pohledu, že to má své kouzlo. Posledních 10 let se věnuji samostatným pořadům pro Seiferta v Praze, o něco málo let také ve Frýdku-Místku. Často jde o více událostí, např. pokládáme věnec na bustě jeho rodného domu v Praze 3 s vycházkou po stopách žižkovského básníka, samostatný komponovaný pořad k tomu patří automaticky.  Jak vás osobně ovlivnila tvorba, za kterou se Seiferovi dostalo nejvyššího ocenění v podobě Nobelovy ceny? Stalo se mi, že mi lidé lichotili - mysleli si o básni, kterou jsem napsala já, že ji napsal Seifert. To mě povzbudilo. Co jsem si oblíbila, je spíše náš jedinečný směr, který jsme dali světu - poetismus. Nikde jinde není, jen u nás. Ohledně Nobelovy ceny existují různé debaty a já se jim nevyhýbám. Někdo si myslí, že nám (literátům, poz. Red.) to nepřísluší, ale proč? Můj názor je ten, že na Nobelovku jistě nárok měl a také je pravda, že se to zkrátka "muselo sejít". Byla to i politická vůle demokratického světa, povzbudit malé Československo. V novinách (konkrétně v Rudém právu) vyšel jeden kraťásek - zprávička o dvou větách. To je ostudné. To určitě ano… Dále bychom mohli diskutovat o tom, proč když ji Seifert dostal, proč ne dříve také Holan, Halas či Nezval? Představte si, Seifert se hodně s Nezvalem srovnával, považoval ho za lepšího a chtěl se mu vyrovnat. Přitom Nezval Nobelovku nemá. Čili život a okolnosti udělají své, i když je talent projeven. Oběma básníkům se čtenářsky dvořím. Tyhle kluky mám v knihovně ráda! Jakými materiály jste se prokousávala na cestě k vytvoření scénáře vašeho pořadu? Vytvářím si průřez celoživotní tvorbou, ale vždy pořad koncipuji tak, aby měl nějaké další souvislosti, pojítko, téma. Nakonec se neubráním mým nejoblíbenějším básním, anebo tomu, abych se snažila o co nejvíc pestrý pohled na tvorbu. Seifert by se neměl škatulkovat. Prodělal významný tvůrčí vývoj, nadto byl básníkem rodné Prahy, kterou miloval, dvořil se ženské kráse, nepopíral ani duchovní rozměr, ba naopak, velmi se tázal, zda jde správnou cestou a kde on, básník, má své místo. Letos ale dojde k výraznější obměně textů. Počítám s širokým spektrem publika. Pořad je propojen také s hudebními vstupy. Jaký má v tomto případě hudba význam či poslání? Verše a hudba jdou k sobě ruku v ruce. Má to velmi dlouhou tradici. Nemusíme zacházet až do Starého zákona k žalmům. Už několik let toto propojení s hudbou zajišťuje můj kolega, muzikant a instrumentalista Ladislav Kokeš. Má cit pro sdělené slovo, umí se vcítit a hudebně přizpůsobit formátu pořadu, což navozenou atmosférou umocňuje prožitek. Vždy mi vyjde vstříc a spolupráce s ním funguje báječně. A přiznejme si, básně a hudba jsou z velké části o emocích. Mě hudba oslňuje krásou, dojímá i povznáší. Jestliže během dne zažíváme všelijaké chaotické ruchy, hudba mi připadá jako rozpuštěné vlasy, ty vlasy jsou podobny strunám, anebo zralému obilí, ve kterých se prohání vítr, který je češe. Vidíte, už jsem v jiném modu. Seifertova popularita částečně vychází z jeho schopnosti vcítit se do nálady lidí ve stěžejních momentech naší historie. Je toto také jeden z důvodů, proč je potřeba jeho tvorbu připomínat? Ano, dost máme za to, že spisovatel je k tomuto úkolu přímo povoláván. Prožitek se dá zpracovat různě. Člověku jsou ale určité věci vlastní, proto se domnívám, že poezie také léčí. Je terapií. Má neuvěřitelnou moc. Ostatně slovo ho má. Tam, kde terapeuti a psychologové popisují ve svazcích knih vnitřní stav člověka, básník ho dovede vylíčit mnohem věrněji, niterněji, nadčasově a krásným jazykem. Obdobné je to s tím, co se děje ve společnosti. Básník plní funkci od detektoru až po mluvčího lidu. Může podle vás Seifertova tvorba ovlivnit dnešní publikum, respektive mladé? Jsem o tom přesvědčena, jinak bych to musela v záplavě konkurence, jakou je televize, internet a další média, vzdát. Znám často dvojí pohled: dříve narození děkují, že jim někdo připomněl verše z mládí, čili mládí. Studenti jsou zase v šoku, že tohle napsal ten pán, který se narodil tak dávno. Nejvíce se ale Seifert odvázal až na sklonku života!  Radana Šatánková na fotografii s Ladislavem Kokešem Vizitka Radany Šatánkové Novinářka, ve větší míře však kulturní publicistka, básnířka, prozaička, literární porotkyně a fotografka. Publikuje a autorsky veřejně vystupuje od patnácti let. Dosud vydala šest samostatných básnických sbírek - Okno v zahradě (1995), ...Dokořán (1999), Básně a texty z let 1995-2002 (2002), Prolínání (2005), v nakladatelství TRIBUN EU  titul Medúza (2009) a tamtéž  Domovní schůze (2014). Za poezii sklidila i řadu ocenění. Prozaický debut z let 2000 – 2006, vydaný v roce 2011, se jmenuje "Babi, ukaž zuby" a je reminiscenčním textem o dětství. Autorka mapuje současnou literární scénu v celé České republice. Pořádá autorská čtení, organizuje kulturní dění, kromě účasti v almanaších a jiných tištěných projektech, publikuje též na internetu. I když působí v Praze, stále se považuje za hrdou Slezanku a Lašku a propaguje rodný kraj a jeho tradice. Připravila Lenka Vašková

číst dál
Luboš Pospíšil a 5P vystoupí v Kině Vlast
Čt 09.září 2021

Zpěvák Luboš Pospíšil se svou kapelou 5P objíždí v rámci svého prvního živého alba v kariéře s názvem Ostrava !!! Live koncertní sály napříč republikou a ve čtvrtek 16. září přijede zazpívat k nám do Frýdku-Místku. Pospíšil byl v 70. letech členem souboru C & K Vocal, pak odešel na sólovou dráhu. Prvním sólovým počinem byl v roce 1981 singl Kráska v nesnázích, píseň se objevila ve stejnojmenném filmu Jana Hřebejka z roku 2006 v hlavní roli s Aňou Geislerovou a Josefem Abrhámem. Na svém debutovém albu Tenhle vítr jsem měl rád spolupracoval s hudebním skladatelem Otakarem Petřinou a textařem Ladislavem Kantorem. Druhou desku už natáčel se svou mateřskou formací 5P, kde mj. působil i kytarista a skladatel Bohumil Zatloukal. Spolu v 90. letech natočili album Vzdálená tvář a občas jen spolu jako akustické duo jezdí i dnes na koncertní šňůry. Působil také jako zpěvák v jedné ze sestav skupiny Blue Effect a v roce 1989 s ní natočil singl Kampa. V 90. letech spolupracoval se skupinou Biograf, posléze se vrátil s Bohumilem Zatloukalem znovu k 5P. Vloni v září oslavil oslavil Luboš Pospíšil sedmdesát let a jako opožděný dárek si nadělil sólové album Poesis Beat, které vyšlo před několika dny. Je poctou básníkům, stejně tak je pestrým průletem připomínajícím různé podoby i polohy Pospíšilovy tvorby. Natočil ho s hudebními přáteli. Nenechte si ujít jedineční koncertní zážitek a matadrora české české hudební scény s hlasem, který si nespletete.

číst dál
Kultura ve Frýdku-Místku

Dáme vám vědět, co chystáme a proč u toho být!

Přihlaste se k odebírání Newsletteru Kultury F≈M a na váš email budou pravidelně chodit informace o divadle, koncertech, festivalech a společenských tématech, která hýbou Frýdkem-Místkem.

Ke stažení

Kulturní program

magazin zari21 web

Stáhnout

Kino Vlast

169 299

Stáhnout

Newsletter


Odkaz na akci byl zkopírován do schránky.