Galerie FM vstoupila do nové sezóny projektem Pečuj o sebe, který se věnuje tématům duševní pohody a sebepéče. Jak galerie propojuje výstavní prostor bývalé místecké Záložny s venkovní galerií na Palouku a jaké výstavy, setkání i komunitní akce připravuje v dalších měsících, přibližuje kurátorka Karin Šrubařová. V dubnu jsme měli možnost nahlédnout do svého nitra prostřednictvím unikátního projektu „Pečuj o sebe“. Můžeme ho více přiblížit? Projekt Pečuj o sebe vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v rámci výzkumu zaměřeného na wellbeing, tedy životní pohodu a duševní zdraví dětí ve školách. Pracuje s tematickými kartami zaměřenými na duševní zdraví, které využívají metodu projekce a pomáhají dětem lépe pojmenovat a sdílet jejich emoce. Autorkou vizuální podoby projektu je výtvarnice Kateřina Janků, a před zahájením výstavy proběhl workshop pod vedením doc. Petry Šobáňové z PdF UP v Olomouci. Jaké byly ohlasy na workshop a celkově na téma výstavy? Samotná výstava je instalována ve veřejném prostoru na Palouku a funguje jako interaktivní hra. Návštěvníci si mohou karty a princip projekce sami vyzkoušet a vztáhnout k vlastní zkušenosti, třeba jen při procházce kolem. Workshop byl primárně určen pedagogům a zaměřoval se na možnosti využití tématu péče o sebe ve výuce. Zúčastnili se ale také lidé z řad veřejnosti, které projekt zaujal z jiných důvodů. Setkání bylo velmi inspirativní a dobře naplnilo směr, kterým se chceme v Galerii FM ubírat – podporovat setkávání lidí skrze kulturu a umění a zároveň oslovovat i odbornou veřejnost. Instalace bude na Palouku k vidění do konce školního roku. Zároveň je součástí širšího půlročního tématu „barvy“, kterému se budeme věnovat i v dalších projektech – tedy tomu, jak barvy vznikají, jak na nás působí a jakou mají symboliku. Jaká výstava na toto téma naváže? Navazující výstavou budou práce výtvarného oboru ZUŠ Frýdek-Místek s názvem Alchymie. Zaměří se na proces vzniku výtvarného díla – jakousi pomyslnou „laboratoř“ tvorby. Součástí projektu bude také řada doprovodných programů a komentovaných prohlídek, na které se mohou hlásit školy. Ke konci června se uskuteční také celoměstský plenér pro školy – malujeme ve městě, který vyvrcholí společnou výstavou. Propojením galerie s venkovním Paloukem vznikl další prostor pro zajímavé akce. Co se zde chystá v nejbližší době? Jednou z pravidelných aktivit bude swapování, tedy výměnný bazar bez peněz. Tématem prvního jarního swapu byly rostliny, sazenice, oblečení, doplňky a  knihy o umění. V galerii jsme také založili malou knihovnu přístupnou veřejnosti během výstav. Na našem webu je k dispozici katalog titulů, které si mohou návštěvníci prohlédnout. Swapy plánujeme pořádat každý 4. čtvrtek  v měsíci, až do září. Tyto akce mají silný komunitní rozměr a souvisejí  s tématy udržitelnosti a životního prostředí. Na Palouku je také komunitní zahrádka a záhon, kde mohou lidé posedět a trávit čas. I proto zde instalujeme výstavy ve veřejném prostoru – chceme, aby byly přístupné i lidem, kteří by do galerie běžně nezavítali, a aby přirozeně komunikovaly s místem, kde vznikají. Čeho si nejvíce ceníš za dobu svého kurátorského působení? Velmi si vážím toho, že se o galerii mluví a že naše akce stále přitahují veřejnost. Od začátku jsem měla představu městské galerie, která vyrůstá z participace a komunitních principů. Myslím, že se tuto vizi postupně daří naplňovat. Zároveň je důležité, že se to děje v době, kdy se plánuje rekonstrukce bývalé místecké Záložny. Už nyní tak můžeme budovat vztah s publikem, poznávat jeho potřeby a díky tomu lépe definovat podobu galerie do budoucna. Lenka Vašková

Léto ve Frýdku-Místku bude patřit především kultuře pod širým nebem. Bohatý program nabídne pestrou směs koncertů, festivalů i tradičních akcí pro všechny generace. Hlavní hudební událostí bude jubilejní 20. ročník open-air festivalu Jazz ve městě.   Festival Jazz ve městě se uskuteční 24. a 25. července 2026 na Nové Osmičce a Frýdeckém zámku. Letošní 20. ročník bude protkán silnou ženskou energií a mezinárodním šarmem. Potvrzuje to francouzská vokalistka Camille Bertault, která patří k nejvýraznějším osobnostem současné evropské jazzové scény. Výraznou ženskou českou jazzovou osobností – pianistkou a skladatelkou – je Kristina Barta, která přináší svěží pohled na moderní jazz. Dále se představí Libor Šmoldas Quartet s projektem „Sorry, Miles“, vzdávající hold Milesi Davisovi, a mezinárodní duo Tour Guide Blonde (US/CZ), Daniel Bulatkin International Quartet (CZ/US/FR) nebo festivalová jam session s house bandem Jazz v konzervě.   Tematické koncerty a program pro celou rodinu V sobotu 18. července startuje šestý ročník metalového festivalu Dark Session v zahradě Národního domu. Příznivci „kovového žánru“ zažijí hudební nálož v čele s nizozemskou kapelou Graceless a dalšími domácími interprety. Po celé léto se budeme setkávat na nedělních Promenádních koncertech v Sadech Bedřicha Smetany a ve vybraných termínech také na letním kině na různých místech ve městě. Závěr prázdnin zpestří 29. srpna akce „Slavnost na konci léta“, kdy průvod městem doplní program pro malé i velké.   Pivopění se vrací do Frýdku-Místku Atmosféru léta s hudbou pod širým nebem a chutí pivního moku si připomeneme 11.–12. září na open air festivalu Pivopění. Devátý ročník nabídne silný průřez českou hudební scénou i ochutnávku z 15 především regionálních minipivovarů. Vrcholem programu bude vystoupení legendární kapely Tata Bojs, která letos vydala nové album V novém snění. Zahrají legendární kapela Krucipüsk, energická punk-rocková kapela Civilní Obrana nebo alternativně rocková formace Dark Gamballe. Se svým intimním autorským projektem se představí Bára Zmeková / Bára Kanyzová Trio.   Informace o vstupenkách najdete na www.kulturafm.cz. Přijďte si užít léto plné hudby, setkávání a jedinečné atmosféry!

Kultura FM od dubna přichází s novým komunikačním konceptem „JDU ZA KULTUROU“, který bude provázet druhou polovinu roku 2026. Kampaň staví kulturu do aktivní role – jako důvod vyjít z domu, projít se městem, potkat se s ostatními a zažít něco společného. Hlavní myšlenka je jednoduchá: kultura není kulisa - je to pohyb a rozhodnutí. Jít do kina, na koncert, do galerie, na náměstí – s přáteli, s dětmi i sám. Už samotné „jdu“ v názvu přitom zdůrazňuje blízkost a dostupnost kultury ve Frýdku-Místku – většina zážitků je doslova na dosah. „JDU ZA KULTUROU“ zároveň sjednocuje komunikaci napříč celou organizací. Slogan se přirozeně propojuje s konkrétními místy a akcemi – například „Jdu do kina. Jdu do Vlasti.“ nebo „Jdu na koncert. Jdu do Národního domu.“ Díky tomu je snadno použitelný pro různé typy programů a dlouhodobě udržitelný. Kampaň se promítne i do veřejného prostoru. Plakáty, měsíční programy i orientační prvky ve městě budou pracovat s motivem pohybu, kompasu, směru a cesty. Frýdek-Místek se tak symbolicky promění v mapu kulturního dění, ve které jednotlivá místa přirozeně propojuje právě Kultura FM. Součástí vizuálního pojetí jsou také stylizované postavy – zástupci různých věkových skupin, životních stylů i vkusu. Právě tato pestrost odráží šíři nabídky Kultura FM a zdůrazňuje, že kulturní program je určen opravdu pro každého. „Vnímáme, že lidé chtějí kulturu nejen sledovat, ale také ji spoluvytvářet a sdílet. Kampaň Jdu za kulturou jim dává jednoduchý způsob, jak se zapojit – ukázat ostatním, kam jdou, co zažívají a inspirovat tím další. Budeme rádi, když se zapojí i široká veřejnost – foťte se, sdílejte své zážitky z akcí s hashtagem #jduzakulturou a označujte @kulturafm na Facebooku nebo Instagramu, ať vidíme, kam za kulturou vyrážíte,“ říká Kateřina Varga, vedoucí marketingu Kultura FM. Silnou roli bude hrát také online komunikace – autentický obsah, doporučení od návštěvníků nebo pohledy do zákulisí akcí. Koncept počítá i s drobným merchem, který má posílit vztah veřejnosti ke značce. Cílem kampaně je být více vidět, propojit lidi i místa a ukázat, že kultura je přirozenou součástí každodenního života ve Frýdku-Místku. Kultura FM se tak v roce 2026 představuje jako aktivní hybatel městského života – ten, za kterým se jde. A kam vyrazit za kulturou v nejbližší době? Dětský den "Letem světem" 31. 5. Dark Session 18. 7. Jazz ve městě 24. - 25. 7. Pivopění 11. - 12. 9. #jduzakulturou

Jejich vystoupení propojují violoncello s prvky rocku, popu i elektroniky, posílené o dynamické bicí. The Cello Boys vystoupí 23. dubna v Národním domě ve Frýdku-Místku. Jak vznikl její originální styl a čím si získává publikum, prozradil zakladatel kapely Ladislav Mariáš. VSTUPENKY V PRODEJI >> Violoncello bývá spojováno spíše s klasickou hudbou. Kdy přišla myšlenka ukázat ho v jiném, modernějším světle? Ano, to je pravda, ale věřím, že v dnešní době se toto přesvědčení čím dál více vytrácí. Nemám v žádném případě nic proti klasické hudbě, sám ji převážně hraju a mám ji ve velké oblibě, ale nerad bych, aby se v očích posluchačů profilovalo violoncello tak úzce. Je to nástroj, na který lze zahrát opravdu cokoliv. Od klasiky přes jazz až po rock, pop, dubstep a podobně. To nejen díky jeho velkému rozsahu jak do spodních, tak také vysokých tónů, ale také díky jeho barevnosti a faktu, že je svým zvukem ze všech nástrojů nejpodobnější lidskému hlasu. Myšlenka ukázat jej v jiném světle přišla už vlastně okolo roku 2010, kdy jsem hrával s kolegyní klavíristkou populární písně v úpravách pro violoncello a klavír. Projekt The CELLO Boys pak vznikal během roku 2016. Jak byste popsali svoji autorskou tvorbu? Je různorodá a přesto má určitá pojítka. Každý má svůj „rukopis“. Myslím, že jsme všichni poměrně energičtí, a to je právě to, co se snažíme vystihnout v naší hudbě. Zároveň se snažíme o to, aby byly skladby vždy hodnotné. Máme rádi výzvy, takže si troufám říct, že naše autorské skladby jsou napsány poměrně obtížně. Myslím, že hudba, kterou člověk napíše, je odrazem duše. Proto mohou v našich skladbách posluchači zaslechnout jak tesklivé melodie, vášeň, burácení a také určitou preciznost v podobě virtuózních pasáží. Kdo je hnacím motorem The Cello Boys?  Hnacím motorem jsem nejspíše já. Ale žádný stroj se nepohybuje dopředu jen díky motoru. Jsou zapotřebí kola, volant, který určuje směr, palivo a podobně. Nedalo by se posouvat s kapelou dopředu, kdybychom neměli všechny tyto součásti a proto jsou všichni členové opravdu důležití, velmi nás posouvá kupředu také náš stálý zvukař, se kterým neřešíme jen živá vystoupení, ale také veškerou práci ve studiu. Až neuvěřitelně mi s The Cello Boys pomáhá také moje žena, cítím také velkou podporu rodiny. V neposlední řadě to jsou také posluchači, díky jejichž zpětné vazbě a nadšení se těšíme na každý další koncert a kteří nás motivují k další práci. Jaké publikum nejvíc oslovujete? Tím, že pořádáme také výchovné koncerty pro základní školy, gymnázia a střední školy, máme nejmladší publikum ve věku okolo 6 let. Je to hudba, kterou mají mladí rádi, má rytmus, moderního ducha. Na večerních koncertech pak potkáváme opravdu široké publikum zhruba od 20 do 70 let. Myslím, že si každý přijde na své. Repertoár je sestaven velmi pestře a tak se promísí opravdu všechny možné žánry. Reagují lidé během koncertu? Cítíte, kdy je ta správná energie? Že se koncert povedl? Asi jsme se ještě nesetkali s takzvaným „chladným“ publikem. Je to možná i tím, že se snažíme posluchače od první chvíle naladit na stejnou energickou vlnu. Pak je to vzájemné a „nabíjíme“ se oboustranně. Někdy se to povede hned na začátku koncertu, někdy to pravda chvíli trvá. My však musíme být neústupní, jinak by začínal být koncert fádní. Když se koncert opravdu povede, poznáme to vždy na potlesku. Pokud je ve stoje a posluchači chtějí další a další skladby, považujeme to vždy za velký úspěch a opravdu si toho ceníme. Poznáte během koncertu, kde je třeba přidat a kdy naopak zvolnit show a nechat něco doznít?  Poznáme, vlastně jsme to poměrně dlouhou dobu pečlivě pozorovali a učili se z toho. Dost často to bývá podobné a my díky tomu vypracovali repertoár, který opravdu funguje v pořadí, k jakému jsme dospěli. Na koncertu tohoto typu to musí „šlapat“ a tak není úplně vhodné se na pódiu domlouvat, co se zrovna bude hrát. Jsem rád, že pořadí písniček máme v současné době předem pevně dané a na posluchače to působí dobře. Zároveň každá akce je jinak dlouhá, na festivalech se hraje zhruba 60 minut, koncert má ca 90 minut, něco je venku, něco uvnitř, musíme také vystihnout náladu. Před každou akcí se promýšlí jaké skladby v repertoáru nechat, jaké naopak přidat, v jakém pořadí je hrát. Proto máme asi 8 různých mustrů, podle kterých se repertoár určuje „na míru“ k dané akci. Podle čeho vybíráte skladby, které upravíte pro dvě violoncella a bicí? Primárně podle toho jestli se nám skladba líbí nebo ne. Vlastně je to skoro až takhle jednoduché. Ono je té hudby už tolik, že je opravdu z čeho vybírat. Zároveň pak musí mít hezkou a chytlavou melodii nebo něco, čím zaujme i v podání bez textu. Takže hip-hop a rap úplně nepatří mezi žánry, kde by bylo možné vybírat. Jaké jsou vaše hudební „srdcovky“? To je asi u každého z nás trošku jiné, ale co se našeho repertoáru týče, tak věřím, že nejradši hrajeme naše vlastní skladby, protože se v nich můžeme nejvíce ukázat. Jsou „šité na míru“ a mají pro nás největší hodnotu. Co se týče další hudby, tak když budu mluvit za sebe, rád si poslechnu jak starší rockové a metalové kapely jako Iron Maiden, Scorpions, Rammstein, tak pop zpěvačku Miley Cyrus. Mnohdy mám náladu na dobrý jazz či swing a pokud bych měl zmínit hudbu, která je pro mě nejsilnější, tak se musím vrátit k vážné hudbě a symfoniím P. I. Čajkovského, D. Šostakoviče a podobné. Na co se nejvíce těšíte v roce 2026? Každý rok je v něčem jiný a vždy se těšíme na vše, co přinese. Stejně tak je tomu i v roce 2026. Máme před sebou spoustu koncertů, každý z nich je něčím zvláštní. Pokud si mohu dovolit něco malinko vyzvednout, tak červnový koncert v České Lípě za doprovodu Symfonického orchestru Divadla města Ústí nad Labem. Hrát za doprovodu dalších 50 hudebníků je vždy skvělý zážitek. Na podzim tohoto roku pak oslavíme 10 let od vzniku kapely. Zatím plánujeme, jak. Věřím, že to bude spojené s jedním z koncertů a bude to stát za to. Lenka Vašková 

I letos se v našem kině uskuteční Dny Evropského filmu, mezi 13. a 19. dubnem nabídnou pestrý výběr současné evropské kinematografie, která propojuje výrazné autorské osobnosti, literární inspirace i odvážné režijní debuty. Divákům nabídnou čtveřici výjimečných snímků – adaptaci slavného románu, komorní soudní drama, hudební komedii podle skutečných událostí i provokativní experiment s legendou o Drákulovi. Každý z filmů přináší odlišný pohled na evropskou společnost a zároveň potvrzuje, že evropský film si stále uchovává silný autorský rukopis a odvahu hledat nové formy vyprávění. PROGRAM 13. 4. 19.00CizinecMistrovská černobílá adaptace existenciálního románu Alberta Camuse v režii Françoise Ozona. Benjamin Voisin exceluje jako Francouz, který se v Alžirsku 30.let sbírá ze smrti své matky. Film získal 3 ceny francouzské kritiky Lumière. 15. 4. 10.00Rekonstrukce12 porotců a porotkyň v čele s Vicky Krieps zasedá, aby vynesli rozsudek ve zdánlivě jednoduchém případě. Matador Jim Sheridan (Moje levá noha) v komorně pojatém dramatu zkoumá, jak se při rekonstrukce zločinu mění pravda i pravděpodobnost. 19. 4. 17.00Kalifornský švindlHudební komedie dle skutečných událostí. Když skotské rapové duo v Londýně narazí se svým přízvukem, začnou kluci předstírat, že jsou z Kalifornie. Svižný režijní debut herce Jamese McAvoye. 19. 4. 19.00DraculaFrustrovaný filmař čelící tvůrčí paralýze, se obrátí na umělou inteligenci, aby z svého nejnovějšího filmu udělal hit. Výsledkem je série stále bizarnějších epizod zkoumajících mýtus Drákuly ve všech jeho podobách. Od divoké honičky ulicemi moderní Transylvánie až po strašení na rumunském venkově – filmový provokatér Radu Jude (Aferim!, Smolný pich aneb Pitomý porno) se vrací s dalším dílem posouvajícím hranice kinematografie. Objevuje se v něm Drákula potlačující stávku, adaptace první rumunské upírské novely, zmařená romance, pole falických symbolů, spousta krve a mnoho dalšího. UDÁLOST NA FACEBOOKU

Dlouho očekávaný dokument Neboj, dýchej, čaruj o výjimečném hudebníkovi Davidu Stypkovi vstupuje do kin. Slavnostní předpremiéra filmu režiséra Dana Svátka proběhne 25. března 2026 v Kině Vlast za účasti hostů. Na samotný film pak diváci mohou přijít od 18. dubna.   Snímek nabízí intimní pohled na život i tvorbu umělce, jehož písně jako „Jericho“, „Kříž“ nebo duet „Dobré ráno, milá“ oslovily tisíce posluchačů. Vedle hudební kariéry odhaluje také jeho osobní příběh a vnitřní proměnu v nejtěžším životním období. Ve filmu na Davida Stypku vzpomínají nejen členové kapely Bandjeez a rodina, ale také hudební kolegové včetně Ewy Farné, Kateřiny Marie Tiché nebo Miraie Navrátila. Kateřina Marie Tichá„Milovala jsem tu jeho upřímnost, kterou měl úplně ke všem. Třeba jste s Davidem mluvili poprvé v životě a najednou jste dostali pocit, že vás zná odmalička. On šel zkrátka vždy napřímo nablízko. A tak to i pojmenovával - že jde rovnou cestou.“ Mirai Navrátil„Nejspíš to tak bývá, že v případě, kdy vám oznámí diagnózu, která ve většině případech končí smrtí, tak vás to často velmi změní. A u Davida ta změna byla přímo krásná. Z člověka, kterého spousta lidí vnímala jako depresivního morouse, tak najednou byl David sluníčko, který rozdával úsměv a radost.“ Ewa Farna„Občas zpívám na koncertech písničku Dobré ráno, milá, kde se ozývá i předtočený Davidův hlas. Často se stává, že se lidé otáčejí a hledají ho. Jakoby zapomněli, že už není. A jednou se stalo, že celý koncert pršelo. Když se ozval David z reproduktorů, v ten moment přestalo pršet, rozestoupily se mraky a slunce ozářilo všechny přítomné. Když skladba skončila, slunce se zase schovalo. Ptám se lidí: viděli jste to taky? Já fakt nejsem ezo magor, ale tohle se stalo. Takové věci se na koncertech dějí.“ Dokument vznikal převážně na severní Moravě – natáčelo se mimo jiné ve Frýdku-Místku a jeho okolí. Nenechte si ujít silný a autentický portrét osobnosti, která svou tvorbou inspiruje dodnes. Zdrojem článku byla tisková zpráva

Jaro přináší svěží energii a příslib nového života. Přijďte ho společně přivítat do Velikonočního městečka na náměstí Svobody v Místku. Během tří dnů vám nabídneme program pro děti i dospělé plný hudby, divadla, tradic i stánků s řemeslnými výrobky a velikonočními specialitami. Naši nejmenší se mohou těšit také na ohrádku s živými zvířátky. Ve čtvrtek 2. dubna zahájí odpolední část programu Velikonoční pohádka ze dvorka Divadla Euforia. Příjemnou náladu podpoří koncert frýdecko-místecké kapely Šuba Duba Band. Páteční program nabídne hned několik tematických představení pro malé i velké. Z Divadla Pod Kloboukem přiletí dvě slepičí sestřenice Cimprlína a Bambulína se svou „rozlítanou show“. V dalším představení, Veselé Velikvokvonoce, se společně vydáme za velikonočními tradicemi u nás i ve světě. V průběhu dne zazní také zpívané pašije v podání Scholy Frýdek a cimbálová muzika. Sobota bude patřit rodinám s dětmi a všem, kteří si chtějí užít hravou velikonoční atmosféru. Divadlo Kvelb přiveze sérii veselých vystoupení s obří slepicí a kohoutem, zazní písně z pohádek a chybět nebude ani rozdávání vajíček. O hudební část programu se postarají kapely Evamore a Veselá bída. Celý program Velikonočního městečka najdete také v TISKOVÉ ZPRÁVĚ.

Kino Vlast patří k významným kulturním stánkům ve Frýdku-Místku a divákům nabízí filmové novinky, českou i světovou kinematografii, a také filmový klub. Postupně se mění v prostor, který propojuje klasické promítání s klubovou dramaturgií, festivaly, besedami s tvůrci, kreativní činností a osvětou. Více o současném fungování, programu a plánech Kina Vlast nastínil jeho dramaturg Vladan Literák. Jaké projekty se v období loňského roku povedly? Byla jich celá řada, takže nemůžu zmínit všechny. Určitě se povedly dámské i pánské jízdy s novými českými filmy a doprovodnými programy – barmanskou show, ochutnávkami rumů i zdravotní osvětou. Výborný byl Ručníkový den s projekcí filmu Stopařův průvodce po galaxii. Podobně jako letní maratóny Pirátů z Karibiku, Hobita a zvláště víkend věnovaný Harry Potterovi. Skvělé byly taky projekce s hosty – rodinná komedie Na plech, tajuplná Jadwiga, čarodějnice z Beskyd, dezolátní Velký vlastenecký výlet nebo projekce filmu Na horách, které se zúčastnili členové místní horské služby. Rád jsem ale za každou projekci, která se divákům líbí. Nesmím opomenout ani letní (a zimní) kina, kde jsme nabídli i náročnější věci k divácké spokojenosti. Nechci hrát jen komedie, od toho je tu televize. Jak může kamenné kino obstát v konkurenci s multiplexy? Co může být pro diváka zásadní při rozhodování? Nemůžeme si samozřejmě dovolit hrát toho tolik. U nás nemáme 8 sálů, jakými disponují plexy v Ostravě. A ačkoliv se nejedná o klasický kinosál, dlouhodobé fungování dokazuje, že si mezi menšími kiny drží pevné místo. Domácí prostředí a atmosféra jsou důležité, k tomu také doprovodné akce k filmům. Roli hraje mnohdy i vzdálenost – diváci raději vyrazí k nám, než aby putovali do Ostravy. Nesmíme ale zapomenout ani na roli ceny vstupenky a občerstvení. Na rozdíl od multiplexů nejsme vázání povinností platit např. nájem obchodnímu centru, tudíž to není nutné s výší cen přehánět. Neberu ale multiplexy nutně jako protivníka. Protivníkem jsou spíše lidé, co roky nebyli v kině, ty je třeba na něco v programu nalákat! V Kině Vlast proběhla digitalizace, díky níž si především filmové novinky mohou diváci ještě více vychutnat. Odrazilo se toto nějak na návštěvnosti kina? Vybavení, které jsme měli předtím, bylo pořízeno v první vlně digitalizace kin, tedy ještě v roce 2010. Bylo tedy již za hranou použitelnosti a investice do nového vybavení tedy byla poměrně nutná. Jsem nicméně velice rád, že máme nový moderní server, jehož obsluha je podstatně jednodušší. Starý projektor s 2K rozlišením jsme nahradili novým s rozlišením 4K, místo zhruba 2 miliónů pixelů tak tedy diváci sledují přes 8 miliónů, můžou si to i přepočítat. Je ale těžké říct, jaký vliv na to má pro diváka technické vybavení kina. Dám příklad – když jde divák do multiplexu, neřeší, jestli se film hraje v sále číslo 1, který je vybaven nejlépe, nebo v sále číslo 6, který je vybaven trochu míň. Nesmíme zapomenout na specifické skupiny diváků. Co nabízí kino jim? Pro náročnější diváky je určen filmový klub, který promítá v úterý a v neděli a jeho členem se může stát každý, kdo si zakoupí členskou kartičku. V něm nabízíme „náročnější“ snímky doplněné o filmové úvody. Já sám ale nemám moc rád dělení filmů na „náročné a méně náročně“, stává se, že i „náročnější“ film osloví spousty „běžných“ diváků a naopak ve filmáči si občas promítneme odpočinkovější filmy. Dále v kině pořádáme ozvěny festivalů – severské SCANDI, Be2Can, který nabízí to nejlepší z evropských festivalů, Dny evropského filmu nebo koneckonců i TADY VARY, kde na diváky kromě filmů čeká i červený koberec. Pro specifické publikum nabízíme také různé hudební filmy různých žánrů od K-popu přes rock až k oblíbenému Andrému Rieu. Jsou plány, jak ještě více dostat Kino Vlast do povědomí obyvatel města Frýdek-Místek? Určitě chceme, aby bylo kino více vidět ve veřejném prostoru. Vylepšili jsme obsah, který je nám věnován v městském zpravodaji. Program kina distribuujeme na vybraná místa ve městě. Klíčová je také spolupráce s dalšími organizacemi. Samozřejmě pracujeme rovněž na zviditelnění v on-linu, ať už v podobě chystaného nového webu či ve větší aktivitě na sociálních sítích. Lenka Vašková

Vážení diváci, Máme pro vás novou podobu tištěného programu Kultura F≈M. Dosavadní magazín nahradí přehledná programová skládačka, která zjednoduší vaší orientaci v kulturní nabídce a usnadní vám čitelnost jednotlivých akcí. Nový tištěný program nabízí:        přehlednost      vizuální jednoduchost      rychlou orientaci podle žánrů i termínů      rozdělení žánrů podle barev   Nová programová skládačka bude dostupná v tištěné i online podobě a stane se hlavním zdrojem informací o kulturním dění v rámci Kultura F≈M. Odebírejte novinky, akce a zajímavosti z Kultura FM, ať vám nic neunikne.  Jsme tu pro vás! Kultura F≈M