Historie Národního domu
Národní dům v Místku má v historii našeho města zvláštní postavení. S jistou nadsázkou můžeme o posledním století říci, že historie Národního domu je do značné míry historií města. Osudy města se přímo a bezprostředně dotýkají Národního domu. A naopak. Dění v Národním domě významně ovlivňuje život celého Frýdku-Místku.
Pokusíme-li se ve zkratce postihnout význam Národního domu v uplynulém století jeho existence, nalezneme přinejmenším několik rovin. Byl místem bouřlivých schůzí a shromáždění občanů, především v rozhodujících momentech naší národní historie. Je dějištěm plesů, koncertů, divadelních představení a dalších forem společenských a kulturních aktivit. Především v dřívějších letech byl také hlavní základnou spolkového života v našem městě. A v neposlední řadě je po celou dobu své existence důležitým centrem vzdělávacích aktivit – dnes se v něm konají různé vzdělávací, praktické i zájmové kurzy, dříve, na přelomu století 19. a 20. století, byl dokonce přechodně sídlem několika českých středních škol. Právě tehdy byl Národní dům těsně svázán se vším významným a důležitým, co se odehrávalo v našem městě a okolními kraji, jako už nikdy potom. Slovy účastníka té doby „národní a kulturní tvrzí Pobeskydí“.
K slavnostnímu položení základního kamene a zahájení stavby Národního domu došlo 12. května 1896 a stavba předního traktu byla ukončena už v říjnu téhož roku! Od listopadu poskytoval Národní dům přístřeší českému gymnáziu a to až do roku 1899, kdy byla otevřena vlastní budova matičního gymnázia na dnešní Palackého třídě (dnes tam sídlí Obchodní akademie ve Frýdku-Místku). V roce 1899 byla zahájena stavba dnešního zadního traktu Národního domu včetně velkého sálu. Stavba byla zahájena v únoru a slavnostní otevření proběhlo 4. července 1900. Po této dostavbě se Národní dům již stal plnohodnotným centrem kulturního dění.
K další dostavbě došlo v sedmdesátých letech 20. století. V roce 1974 byl dokončen hudební pavilon na zahradě a v roce 1977 byla zahájena hrubá stavba přístavby, která byla slavnostně otevřena dne 25. ledna 1980. Přístavba je velkou částí frýdecko-místeckých občanů vnímána jako velmi necitlivý zásah do cenné klasicistní stavby, jakou budova Národního domu nesporně je.
Národní dům původně spravovala Matice místecká a její Družstvo pro vystavění Národního domu. Matice místecká byla počátkem roku 1951 na pokyn Okresního národního výboru donucena k sebelikvidaci a zanikla rozhodnutím valné hromady konané 15. února 1951. Dne 3. prosince 1954 je proveden úřední výmaz Družstva pro vystavění Národního domu. Národní dům přešel do správy Okresního domu osvěty a v první polovině roku 1957 přechází do rukou největšího průmyslového podniku ve městě – národního podniku Slezan a stává se sídlem závodního klubu. Národní dům patří Slezanu až do roku 1992, kdy byl převeden do majetku města Frýdek-Místek.
Národní dům Frýdek-Místek jako příspěvková organizace města spravuje a provozuje pět objektů. Prvním z nich je historická budova Národní dům s velkým a malým sálem s krásnou štukovou výzdobou, zasedacím sálem, 8 místnostmi a restaurací s letní zahradou. Druhým objektem je Kino Petra Bezruče s velkým sálem s kapacitou 588 míst, pódiem pro koncerty, soutěže a jiné akce. Třetím objektem je Nová scéna Vlast sloužící jako divadlo i kino zároveň s kapacitou 229 míst. Čtvrtým objektem je altán, kde se pořádají koncerty různých žánrů a pátým objektem je divadlo Čtyřlístek, které provozuje FAMUS - frýdeckomístecké umělecké sdružení.
V červnu 2011 byla vytvořena jednotná kulturní značka KulturaFM, která chce zastřešit organizaci kulturního života ve městě. To zahrnuje zintenzivnění spolupráce s dalšími kulturními organizacemi ve městě, vytvoření nové a atraktivní jednotné grafické podoby informačních materiálů, vydávání nového kulturního magazínu, spuštění moderního webového portálu a mnoho dalších změn.
