Program akcí

únor
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
1

Program akcí

Výstava

19
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

St | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


20
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Čt | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


21
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Pá | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


22
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

So | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


23
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Ne | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


24
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Po | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


25
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Út | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


26
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

St | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


27
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Čt | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


28
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Pá | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


29
únor
Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

Výstava | Radek Jaroš: Koruna Himálaje

So | 00.00

Čtrnáct nejvyšších hor naší planety, čtrnáct velikánů, přesahujících svojí výškou hranici osmi tisíc metrů. Stanout na všech jejich hlavních vrcholech! Výzva, která budila, budí a bude budit respekt v každém horolezci, který upíše svoji duši těm nejvyšším horám. Meta, které dosáhlo bez kyslíkových přístrojů zatím jenom 15 horolezců z celého světa. Spousta těch, kteří se za tímto snem vydali, ho nikdy nedosáhne. Cesta dalších navždy skončila za hranicí věčného ledu a sněhu. Desítky pokusů, kdy se člověk vydává do tzv. „zóny smrti“. Extrémní klima, mráz, vichřice, ale také jenom třetina kyslíku oproti tomu co dýcháme tady dole. Ve skutečnosti ale vlastně nejde jenom o štíty Himálaje. Čtyři klenoty této koruny se tyčí v pohoří Karakoram, severozápadně od Himálaje.

Autor bude také přítomen v rámci Festivalu Cykocestování (7.-9. 2. 2020/ Kino Vlast), kde bude mít svůj vlastní blok.


01
březen
Miloslav Weigert: Junák už navždy |  výstava

Miloslav Weigert: Junák už navždy | výstava

Ne | 00.00

*Prodejní výstava fotografií z podhůří Beskyd


V dospívání ho ovlivnily knihy od anglického dobrodruha Ernesta Thomsona Setona, zakladatele Woodcraft Indians, dále knihy o táboření a hrách od Jaroslava Foglara a Miloše Zapletala. Fotografování je pro něj takové malé dobrodružství, nikdy přesně neví, kam dojde a jak to dopadne, prostě vyrazí například do lesa a vždy si něco k focení najde. Stále je v něm kus zálesáka z mládí, stále ho fascinují životní cykly v přírodě, nalézá něco krásného a nechce si to nechat jenom pro sebe. Ve svých fotografiích se snaží zachytit nějakou formu krásy, klidu a ticha, tepla či mrazu, čistoty, něžnosti, síly, velikosti. Hledá kontrasty barev, kontrasty tvarů, dramatičnost, tajemno, úhly pohledu, třetí rozměr.

Výstava potrvá do 31. března v Kině Vlast.


02
březen
Zdeněk Hudeček: Návraty Krásy | Výstava

Zdeněk Hudeček: Návraty Krásy | Výstava

*Vernisáž výstavy se koná 5. 3. 2020 od 17.00, uvede PhDr. Karel Bogar, hudební doprovod Jana Bauerová, zpěv a keltská harfa 


Zdeněk Hudeček se zapsal do povědomí milovníků umění ve Frýdku-Místku skvělýmí  pastely pro kalendář Nostalgický Frýdek-Místek v roce 2018.
Tematicky ve svém díle vyjadřuje svůj obdiv jevům, které tvoří korunu života: přírodě, ženě, hudbě, která jej provází jako nejvěrnější motiv celý život. S donquichotskou vytrvalostí se věnuje tématu „krásy“, o které každý sní, ale kterého se často umělci i diváci bojí, aby nebyli považováni v dnešní skeptické a posměvačné době za staromilce.
A proč krása v díle Zdeňka Hudečka (1938) neumírá? Je jí prosycen jako rodák nádherného kraje kolem Uherského Ostrohu, lemovaného blýskotem jezer, obrysy zasněných hor s hradem Buchlovem, vinnými tratěmi směrujícími ke sv. Antonínku nad Blatnicí. Je prosycen krásou barevnosti krojů a písní, které zde žijí a ke kterým se v minulých letech vrátil i námětově. Není divu, že se krása stává dominantou jeho tvorby již od jeho výtvarných začátků. 

Výstavu můžete shlédnout do 31. 3. v Národním domě.


02
březen
Miloslav Weigert: Junák už navždy |  Vernisáž výstavy

Miloslav Weigert: Junák už navždy | Vernisáž výstavy

Po | 17.00

*Prodejní výstava fotografií z podhůří Beskyd


V dospívání ho ovlivnily knihy od anglického dobrodruha Ernesta Thomsona Setona, zakladatele Woodcraft Indians, dále knihy o táboření a hrách od Jaroslava Foglara a Miloše Zapletala. Fotografování je pro něj takové malé dobrodružství, nikdy přesně neví, kam dojde a jak to dopadne, prostě vyrazí například do lesa a vždy si něco k focení najde. Stále je v něm kus zálesáka z mládí, stále ho fascinují životní cykly v přírodě, nalézá něco krásného a nechce si to nechat jenom pro sebe. Ve svých fotografiích se snaží zachytit nějakou formu krásy, klidu a ticha, tepla či mrazu, čistoty, něžnosti, síly, velikosti. Hledá kontrasty barev, kontrasty tvarů, dramatičnost, tajemno, úhly pohledu, třetí rozměr.

Výstava potrvá do 31. března v Kině Vlast.


05
březen
Zdeněk Hudeček: Návraty Krásy | Vernisáž výstavy

Zdeněk Hudeček: Návraty Krásy | Vernisáž výstavy

*Vernisáž uvede PhDr. Karel Bogar, hudební doprovod Jana Bauerová, zpěv a keltská harfa 


Zdeněk Hudeček se zapsal do povědomí milovníků umění ve Frýdku-Místku skvělýmí  pastely pro kalendář Nostalgický Frýdek-Místek v roce 2018.
Tematicky ve svém díle vyjadřuje svůj obdiv jevům, které tvoří korunu života: přírodě, ženě, hudbě, která jej provází jako nejvěrnější motiv celý život. S donquichotskou vytrvalostí se věnuje tématu „krásy“, o které každý sní, ale kterého se často umělci i diváci bojí, aby nebyli považováni v dnešní skeptické a posměvačné době za staromilce.
A proč krása v díle Zdeňka Hudečka (1938) neumírá? Je jí prosycen jako rodák nádherného kraje kolem Uherského Ostrohu, lemovaného blýskotem jezer, obrysy zasněných hor s hradem Buchlovem, vinnými tratěmi směrujícími ke sv. Antonínku nad Blatnicí. Je prosycen krásou barevnosti krojů a písní, které zde žijí a ke kterým se v minulých letech vrátil i námětově. Není divu, že se krása stává dominantou jeho tvorby již od jeho výtvarných začátků. 


Aktuality

Miloslav Weigert – Junák už navždy
Stř 19.únor 2020

V měsíci březnu pro vás za Kulturu F≈M chystáme zajímavou výstavu fotografa Miloslava Weigerta, jehož snímky, jakož i celý jeho život, jsou těsně propojeny s prostředím a charakterem Beskyd se všemi jeho podobenstvími a proměnami v čase. O tom všem promlouvá prostřednictvím svého diapozitivu. Více o sobě sám autor prozrazuje v následujících řádcích. Můj vztah k přírodě, volnosti a toulání krajinou se zrodil v ranném mládí, kdy jako děti z vesnice jsme  prakticky celý den běhali na loukách, polích a v lese. V dospívání mě ovlivnily knihy od anglického dobrodruha Ernesta Thomsona Setona zakladatele Woodcraft Indians (dovednosti a znalosti života v divočině, spoustu činností převzal i Český Junák), dále knihy o táboření a hrách od Jaroslava Foglara a hlavně Miloše Zapletala. První můj fotoaparát byla v roce 1976 ruská Smena na kinofilm a později výborná zrcadlovka Praktika MTL 5B s 50mm objektivem, kterou mám dodnes. V té době kdo měl zrcadlový fotoaparát tak byl vlastně „fotograf“, protože málokdo nějaký fotoaparát vlastnil a mobily ještě neexistovaly. Fotil jsem pouze a jen černobíle a fotky si sám vyvolával a zvětšoval ve fotokomoře. Na střední škole v Karviné jsem fotoaparát používal hlavně pro dokumentování studentského života (chmelové brigády, akce školy a kamarádů) a pro focení výprav do hor, táboření a výletů do okolí. V roce 1980 jsem na VŠ pedagogické v Brně založil turistický oddíl dětí v blízkých Pohořelicích s náplní činnosti spíše skautskou, jezdilo se hlavně na Pálavu a taky po celé republice (tehdy ještě československé) a samozřejmě se vše fotilo. Tato činnost mně byla později pod výhružkou vyhazovu z VŠ zakázána (po udání komunistické učitelky). V roce 1983 jsem tedy založil jiný „turistický“ oddíl v Bohumíně pod názvem Uzlík, který byl po revoluci 1989 oficiálně uznán za skautský. Z této desetileté bohaté historie oddílu vznikly stovky fotografií s tématikou táboření a táborů, jednodenních výprav po okolí, vícedenních putovních cest všude možně a taky různých hudebních a kulturních akcí, jako byly potlachy, trampská porta apod. Fotografie jsou součástí deseti ručně psaných a malovaných kronik. V této době jsem začal fotit i na barevné diapozitivy, které se v rámci výročí oddílu stále promítají. Byla to krásná doba nespoutaná nesmyslnými zákazy a omezováním pohybu v přírodě, jako je tomu nyní. Spali jsme v lesích a na loukách tzv. pod širákem, tábořili v Beskydech na sněhu, koupali se v pískovnách a lomech, prošli jsme jeskyně Moravského krasu, prolezli skály Broumova a Adršpachu, viděli Český a Slovenský ráj, Nízké a Vysoké Tatry a většinu dalších pohoří ČSR. Všude jsme jezdili převážně vlakem, chodili pěšky, jezdili na kole, nebo v zimě na běžkách, auta jsme nepotřebovali. A protože nebyl internet, cestou jsme si zpívali, hráli různé hry a hlavně si povídali. Byli jsme taková jedna velká rodina, nikdo neřešil módu, oblečení, politiku, majetek, uprchlíky, nemoci. Žili jsme teď a tady, dodržovali junácká pravidla, zajímali se hlavně o přírodu a dobré mezilidské vztahy, poznávali život v odlehlých částech země, vzájemně jsme si pomáhali. Tento život utvářel můj vztah a pohled na svět a přírodu, na vztah k lidem a skutečným hodnotám a tyto životní zkušenosti se odráží i v mém pohledu fotografa na současný svět, krajinu a lidi. Vše jednou začíná ale i končí, aby začalo zase něco nového, a tak i moje skautské období skončilo v roce 1993 a já se přestěhoval blíže k horám do Palkovic v podhůří Beskyd. Moje učitelské povolání vystřídalo v roce 1995 podnikání v oblasti stavebnictví a to trvá dodnes.  V období let 2000 až 2007 fotím jen malým kompaktem olympusem na barevný film převážně rodinu a výlety. Vážněji o fotografii se začínám zajímat od roku 2008 nákupem mojí první digitální zrcadlovky canon eos 450D. Fascinují mě široké možnosti digitální fotografie a focení se mi stává novým koníčkem číslo 1. Již to není výprava na hory a cvakání snímků po trase, ale naopak plánuji kde a co fotit, zaznamenávám si fotomísta dle ročních období, čekám na měsíční úplněk, východy slunce, rosu po dešti, hledám nejlepší horizonty, staré lesy a stromy, vodopády, barevné květy, listy, trávy, odrazy hladiny jezer, přílet ptáků a stovky dalších zázraků přírody. Opět si vše zpracovávám sám – úprava digitálních snímků v photoshopu, fotím zásadně do formátu RAW (tzv digitální negativ, podobný tomu analogovému, který byl potřeba vyvolat), skládání HDR panoramat a další úpravy pro vznik krásné fotografie, která se bude alespoň trochu blížit mému vidění a prožitku. Dalším krokem je kvalitní tisk na kvalitní nejlépe archivní ART (umělecký) papír a protože zde na Ostravsku takto nikdo netiskne (aspoň jsem zatím nikoho nenašel), tak jsem si pořídil 12 barevnou tiskárnu formátu  A2 a fotopapíry ART canon a fomei. Posledním krokem je rámování fotografie a to už nechávám na jiných. Fotografování je pro mě takové malé dobrodružství, nikdy přesně nevím, kam dojdu a jak to dopadne, prostě vyrazím například do lesa a koukám kolem sebe a vždy si něco k focení najdu, stále je ve mně ten zálesák z mládí, stále mě fascinují životní cykly v přírodě, stále nalézám něco krásného a nechci si to nechat jenom pro sebe.  Jindy zase jedu fotit na určité místo, ale světelné a jiné podmínky se změní, ale já si vždy najdu náhradu a mnohokrát jsem si takto dovezl úžasné fotografie. Prostě vyznávám teorii tady a teď, stejná světelná a obsahová scéna už nemusí nikdy nastat (nebo může, ale já u toho zrovna nebudu). Nejsem speciálně zaměřen na konkrétní umělecký či krajinářský směr, snažím se ve svých fotografiích zachytit nějakou formu krásy, klidu a ticha, tepla či mrazu, čistoty, něžnosti, síly, velikosti, hledám kontrasty barev, kontrasty tvarů, dramatičnost, tajemno, úhly pohledu, třetí rozměr. Je to nekonečný příběh a marná snaha o zachycení dokonalosti a krásy krajiny, ale je to vášeň, je to něco co mě naplňuje, co mě fascinuje a co mám rád.

číst dál
Prodávejte na trzích Velikonočního městečka
Po 28.leden 2019

Přihlaste se na trhy Velikonočního městečka. Letos bude program na náměstí Svobody od čtvrtka 9. 4. do soboty 11. 4. 2020. Máte-li v nabídce velikonoční zboží, rukodělné výrobky, sazenice nebo regionální pochutiny, využijte příležitosti a prezentujte se na trzích, které budou u příležitosti městských oslav po všechny tři dny na náměstí. Prodejcům poskytujeme i plátěné stánky. Podejte si přihlášku emailem na vlastimil.matejka@kulturafm.cz nebo si zavolejte o více informací telefonicky na 777 728 777, rádi vaše dotazy zodpovíme. Přihláška ke stažení zde.

číst dál
Masopust na náměstí Svobody
Pá 31.leden 2020

Rádi bychom vás pozvali na tradiční oslavu Masopustu, kterou pořádá Statutární město Frýdek-Místek ve spolupráci s Kulturou F≈M na náměstí Svobody v Místku. Čeká nás bujarý průvod masek, pouliční divadlo, povídání o starých zvyklostech a nebudou chybět ani stánky se zabíjačkovými výrobky, punčem a dalšími dobrotami. Masopust neboli fašank či ostatky začíná 6. ledna na Tři krále a končí Popeleční středou, 40 dní před Velikonocemi. Jde tedy o pohyblivý svátek, jehož tradice sahá daleko do středověku. V době vrcholení masopustního veselí nesmí podle tradice na stole chybět maso především jitrnice a další masopustní pochoutky předně pečivo a sladkosti. Co ale znamená pochování basy, zabíjení kobyly či praktikování dalších tradic? Zvyk pochovávání basy se podle tradice prováděl po poslední masopustní tancovačce, po které basa a další nástroje na několik dlouhých týdnů utichly, aby se zachovaly v příštím roce hojnost a úroda. K masopustu patří také obětování zvířat za jejich prohřešky. Masky kohouta, kobyly, či kozla předcházejí při průvodu před smrtku, která asistuje při sčítání hříchů a straší děti. Smrtka, jakož i celý masopustní průvod, značí mimo jiné i blížící se konec zimy. V úvodu Masopustu projde náměstím Svobody Masopustní průvod „okolo rynku“ zpestřený o tzv. „vynášení prasátka“ s vyprávěním řezníka Krkovičky. Děti se v průběhu dne mohou těšit na několik dětských představení například na pohádku O králi, kterému byla zima či na vystoupení Pimprlového divadélka Tilia. Součástí programu budou žertovné masopustní soutěže, k poslechu zahrají pouliční masopustní kapely a chybět nebudou zabíjačkové výrobky jako jitrnice, prejt, ovar a klobásky, ale také punč, svařák a další teplé nápoje.  V závěru odpoledne se bude podávat „polévka za kačku“. *Každý návštěvník, který přijde v masce a připojí se k průvodu, bude odměněn sladkou pozorností.

číst dál
Kultura ve Frýdku-Místku

Dáme vám vědět, co chystáme a proč u toho být!

Přihlaste se k odebírání Newsletteru Kultury F≈M a na váš email budou pravidelně chodit informace o divadle, koncertech, festivalech a společenských tématech, která hýbou Frýdkem-Místkem.

Ke stažení

Magazín

Magazin únor-WEB

Stáhnout

Program

program-web

Stáhnout

Kino Vlast

kino-web

Stáhnout

Odkaz na akci byl zkopírován do schránky.