Již tuto středu 9. 11. 2022 vás co nejsrdečněji zveme na koncert Štátného komorného orchestru Žilina pod taktovkou vynikajícího dirigenta Leoše Svárovského. Nápad na realizaci koncertu ve Frýdku-Místku vzešel z dlouholeté spolupráce mezi oběma partnerskými městy - Frýdek-Místek a Žilina. Výjimečnost celého vystoupení podtrhuje mladý talentovaný houslista Teo Gertler, který se svou ohromující muzikálností a houslovou technikou patří k největším dětským talentům tohoto orchestru. Více se dozvíte v následujícím rozhovoru. Slovak Sinfonietta & zázračné dítě houslista Teo Gertler Štátný komorný orchester Žilina (Slovak Sinfonietta) patří k nejvýznamnějším orchestrům mozartovského obsazení v Evropě. Nápad na realizaci koncertu ve Frýdku-Místku, který se uskuteční 9. 11. 2022 v Národním domě, vzešel z dlouholeté spolupráce mezi těmito partnerskými městy. Výjimečnost celého vystoupení pod taktovkou vynikajícího dirigenta Leoše Svárovského podtrhuje mladý talentovaný houslista Teo Gertler. „Svou ohromující muzikálností a houslovou technikou patří k největším dětským talentům orchestru,“ říká za oddělení dramaturgie  ŠKO Žilina Elena Filippi. Jaká hudba tvoří repertoár ŠKO Žilina? Štátny komorný orchester Žilina je svojím obsadením vlastne malý symfonický orchester, aký existoval v období klasicizmu a preto aj základ jeho repertoáru tvorí hlavne hudba klasicizmu a raného romantizmu. Dôležitou súčasťou dramaturgie ŠKO Žilina je aj hudba 20. a 21. storočia so zameraním na slovenskú tvorbu. Mnoho skladateľov napísalo skladby priamo pre obsadenie ŠKO Žilina a venovalo ich špeciálne nášmu orchestru. Samozrejme, že dnes si publikum stále viac žiada aj netradičné programy a vybočenie do iných žánrov, preto sa nevyhýbame ani opere, operete, viedenským valčíkom, fúziám s pop music, jazzom, muzikálom... Kvôli rozšíreniu sólistického repertoáru hráme aj väčšie romantické koncerty - ako napríklad jeden z najslávnejších husľových koncertov histórie - Čajkovského husľový koncert s Teom Gertlerom. Obsadenie ŠKO Žilina na pódiu osciluje od sláčikových skladieb (smyčcových skladeb, pozn. red.) až po symfonické skladby, na ktoré si pozývame na výpomoc hudobníkov z väčších orchestrov ako Slovenská filharmónia, Symfonický orchester Slovenského rozhlasu, Štátna filharmónia Košice či FBM Zlín. Co nového přinesl tento mladý talent, kterým je právě čtrnáctiletý Teo Gertler, do celkového konceptu vaší hudby? ŠKO Žilina venuje mnoho koncertného úsilia podpore mladých umelcov a rozvoju ich talentu. Poskytuje príležitosť ako tzv. zázračným deťom, tak aj mladým nadaným študentom hudobných učilíšť a víťazom medzinárodných interpretačných súťaží doma aj v zahraničí. Teo Gertler patrí k najväčším detským talentom v histórii orchestra. O jeho úspechoch svedčí aj fakt, že niekoľkokrát spolupracoval s maestrom Plácidom Domingom a v budapeštianskej Laszlo Papp Arene koncertoval ako hosť Andreu Bocelliho. V čem přesně tkví jeho výjimečnost? Skvelý mladý umelec, dnes 14-ročný víťaz mnohých renomovaných medzinárodných súťaží prináša so sebou na pódium nielen ohurujúcu husľovú techniku, ale aj entuziazmus, živelnosť a obrovskú muzikálnosť, ktorá nadchýna obecenstvo nielen v koncertných sálach, ale aj na internete. Napríklad reportáž z koncertu v Berlíne v máji 2019, ktorú natočil label Deutsche Welle videlo na You tube len v španielskej jazykovej verzii, videlo viac ako 2 milióny divákov.    Jaké vystoupení jste již společně absolvovali? Prvý sólový koncert s ŠKO Žilina hral Teo už ako 10-ročný v roku 2018, odvtedy vystúpil s naším orchestrom už 21-krát v abonentnom cykle v Žiline, na festivaloch v slovenských mestách, v Prahe, Berlíne a o pár dní - v pondelok 14. 11. 2022 s ním vystúpi v Konserthuse v hlavnom meste Nórska Oslo. Najčastejšie spolupracuje na koncertoch ŠKO práve s dirigentom Leošom Svárovským. Jak úzká je vaše spolupráce s šéfdirigentem, který prošel řadou vynikajících českých a slovenských orchestrů? Leoš Svárovský patrí k najobsadzovanejším dirigentom v histórii nášho orchestra. S ŠKO Žilina spolupracuje už od roku 1993 a uskutočnil s ním doteraz už vyše 280 koncertov. Okrem koncertov na Slovensku s ním účinkoval na troch turné v Nemecku, na 20 koncertoch USA, na letných katalánskych festivaloch v Španielsku, na Festivale l´Epau v Le Mans vo Francúzsku, na festivale Ars Sacrum v Bilbao v Španielsku, dvakrát na festivale Aspekte Salzburg a na viacerých festivaloch v ČR. Dirigoval aj slávnostné koncerty k Roku M. R. Štefánika v Dóme v Berlíne a v Dvořákovej sieni Rudolfina v Prahe. Takmer každoročne diriguje aj koncert ŠKO na medzinárodnom festivale Bratislavské hudobné slávnosti. Členovia orchestra oceňujú jeho dirigentské umenie na koncertoch a schopnosť rýchlej a presnej práce na skúškach, pre žilinské publikum je to záruka skvelých koncertov so srdečnou atmosférou, skvelými výkonmi a standing ovation. Rozhovor poskytla: Elena Filippi, concert officeŠtátny komorný orchester Žilina Připravila Lenka Vašková

Jedna z nejkrásnějších akcí podzimu - Jazz ve městě, je opět tady. Užijeme si dva večery nabité hvězdami domácí i světové scény. Letošní festival zahájí kapela Poit od Few, kterou v následujícím rozhovoru představí kytarista Radim Přidal. Kapela Poit of Few: Plánů je spousta České instrumentální kvarteto s mimořádně originálním a svěžím zvukem, organicky propojujícím elektroniku a populární hudbu se současným jazzem. To je Point of Few. Kapelu dal dohromady v roce 2019 kytarista Radim Přidal, který se spojil se třemi dalšími muzikanty, svým bývalým spolužákem z brněnské JAMU Petrem Smékalem,  absolventy VOŠ Jaroslava Ježka bubeníkem Markem Antoňů a baskytaristou Vlastimilem Škodou. Přestože byla jejich koncertní činnost zpomalená následnou pandemií, stihli se jako kapela umístit na druhém místě ve finále soutěže Jazzfruit 2020, vydat audio i video EP Live Sessions  a také debutovou desku Open to Closeness, která vyšla letos v dubnu. Křest této desky bude i součástí koncertu Point of Few v rámci hvězdného hudebního festivalu Jazz ve městě (7. - 8. 10. 2022 / Klub Stolárna). Jak byste popsali album Open Closeness? Open to Closeness je náš debut, kterým se jako kapela představujeme. Většina repertoáru na něm vznikla během koronavirové pandemie. Náhlou koncertní pauzu jsme využili k tvoření nové hudby, hledání zvuku kapely a experimentování ve zkušebně i na dálku prostřednictvím nahrávek. V určitých obdobích jsme se totiž kvůli restrikcím nemohli ani scházet na zkoušky. Bylo to nakonec velmi plodné a intenzivní období, díky kterému jsme mohli vyjít ven s dobře připraveným albem, na kterém je zachycený, myslím a doufám, jasně artikulovaný hudební názor. Na desce hostuje věhlasný klávesista Jason Lindner, který se podílel i na poslední desce Davida Bowieho. Jak jste ho získali pro spolupráci a jaký je jeho "otisk" na výsledné desce? Nápad vznikl velmi spontánně. Na začátku byla naivní myšlenka související s otázkou, který muzikant by jako host na albu dával největší hudební smysl, kdybychom neměli žádná omezení. Věděl jsem, že by to měl být klávesista, někdo, kdo se intenzivně zajímá o zvuk, kdo je nadžánrový a reflektuje nové trendy v jazzu, případně je sám udává. Jméno Jasona Lindnera, který dlouhá léta patří k mým nejoblíbenějším hudebníkům, z tohohle přemýšlení vypadlo na první dobrou. Náhodou jsem se s tím svěřil manažerce Magdaléně Samkové, která na něj měla kontakt, poté, co se s ním náhodou seznámila po některém koncertě. Propojila nás, Jasonovi se naše hudba líbila a dohodli jsme se na spolupráci. Jeho hra dává naší hudbě nový rozměr. To, co do skladeb nahrál, je mimořádně originální, hravé a chytré a ohromně to rozšiřuje zvuk kapely. Vaším krédem je hrát hudbu, kterou jste sami nikdy neslyšeli. Jak se toho dá dosáhnout? Je těžké dodržet to úplně pokaždé, ale minimálně se o to snažíme vždy, když tvoříme. Rozhodně pomáhá, že všichni posloucháme a máme rádi hudbu bez ohledu na žánry. Pestrý je i náš aktivní muzikantský život, kdy nehrajeme zdaleka jen jazz. Snažíme se být otevření a kreativní, a pokud máme například při tvoření nové skladby na výběr, vždy volíme hudebně originálnější myšlenku. Co vás jako hudebníky nejvíce ovlivňuje? Rozhodně je to poslech hudby, kterým prozkoumáváme současný hudební svět a čerpáme z něj inspiraci, dalo by se říct, že „kreativně krademe“ – nejprve se snažíme napodobit hudební nápad, který nás zaujme, pak ho spojit s naší vlastní hudební osobností, a tím vznikne něco nového. Rozhodně nás ale v tvorbě ovlivňuje i náš nehudební život, díky kterému pak máme o čem hrát. Jaké jsou vaše hudební vzory? Těch je spousta, ať už to jsou naši bývalí učitelé, kolegové muzikanti, ke kterým vzhlížíme, nebo světoví muzikanti, které obdivujeme a studujeme. Pro mě jako kytaristu jsou stěžejní jména jako John Scofield, Pat Metheny, Bill Frisell nebo Kurt Rosenwinkel, ale taky David Dorůžka, Vilém Spilka, Rudy Horvát nebo Radek Pastrňák, přičemž každý je pro mě důležitý jiným způsobem. Seznam by byl ale nekonečný a rozhodně by na něm nebyli jen kytaristi. Když se vrátíme k vašemu albu, velmi specifickou je např. skladba 3Stories, ke které vznikl i zajímavě pojatý videoklip. Jak se dá chápat? Hudebně je 3Stories třídílná koláž. První dvě části vznikly velmi organicky společným jamováním na zkouškách. Ta třetí je pak zcela napsaná výhradně naším saxofonistou Petrem Smékalem, který nám ji poprvé zahrál až ve studiu. Videoklip k ní vznikal kolektivně ve spolupráci se dvěma skvělými pražskými kameramany Filipem Kaletou a Janem Opinem Pivoňkou, a také hercem Danielem Mejbou Možnarem. U celého alba si hrajeme s významy jeho názvu, který v překladu znamená „otevřen blízkosti“. Naše myšlenka byla, že se zavíráme do svých ulit, ať už to jsou byty, auta, města nebo naše práce (to bylo extrémní právě během protipandemických opatření), a teď bychom z nich měli vyjít ven a znovu se otevřít okolí. Něco takového prožívá hlavní postava klipu, která se během něj rozdvojí. Jedna její část se nedokáže zbavit čtyř stěn a ta druhá vyjde ven a nakonec splyne s okolním prostředím, zimním lesem. Je to ale do velké míry abstrakce a každý si tak může k příběhu klipu dosadit vlastní významy, které v něm klip vyvolává. Dá se říci, že skrze obraz může být jazz jako žánr více přístupný lidem? Rozhodně ano. Tak jako jazz vstřebává a bere si za své hudební prvky současné populární hudby, postupně se do něj dostávají i vizuální principy její komunikace. Hodně lidí má už dnes problém soustředit se na hudbu bez obrazu a videoklip jim tak velmi pomůže. Zároveň je to další způsob uměleckého vyjádření a rovina, se kterou si jde hrát a tvořit, i když je to z pohledu muzikanta úplně jiná, nová disciplína a není jednoduché se v ní zorientovat. Jaké další žánry ve své hudbě využíváte a proč? Všechny možné, řadu vlivů je i těžké definovat a zaškatulkovat, přesto tam jsou. V hudbě Point of Few jde najít stopy rocku, popu, hiphopu i elektronické taneční hudby, ale vše samozřejmě schované do jednotlivých prvků, zvuků, střípků celé mozaiky. Na albu je třeba jedna skladba vyloženě věnovaná britským Radiohead. I když výsledek zní jako současný jazz, na hodně posluchačů naše skladby působí velmi atmosféricky, jako soundtracky k zatím neexistujícím filmům. Co vás nyní jako kapelu nejvíce zaměstnává a jaké jsou další vaše plány? Plánů je spousta. Momentálně pracujeme na vydání alba na vinylu, což by se mělo stát už v listopadu. Zároveň domlouváme koncerty na příští rok, kdy bychom se chtěli více podívat i do zahraničí. A už pomalu vyhlížíme a plánujeme další umělecké počiny, ať už to jsou nové klipy, skladby, nebo celá druhá deska. Složení kapely Point of Few: Petr Smékal – saxofon Radim Přidal – kytara Vlastimil Škoda – baskytara Marek Antoňů – bicí Za kapelu Point of Few odpovídal Radim PřidalFoto: Roman Franc Připravila Lenka Vašková

Vážení diváci,  z důvodu nemoci účinkujících z divadla KK Praha se v neděli 2. 10. nemůže uskutečnit plánované představení O SNĚHURCE A SEDMI TRPASLÍCÍCH. O představení ale vaše děti nepřijdou. V náhradním programu vystoupí brněnské Divadlo Věž se svým titulem "Pohádkové hity z Televize Věž" s oblíbenými pohádkovými písničkami, které všichni dobře známe.  Děkujeme za pochopení a těšíme se na vás!

Vážené dámy a pánové, občané Frýdku-Místku, zveme vás na veřejné přátelské předvolební setkání na primátora statutárního města Frýdek-Místek, které se koná v pondělí 19. 9. od 17.00 v prostorách Národního domu Frýdek-Místek.

Vážení příznivci tance a pohybu,  rádi bychom Vám chtěli připomenout, že již probíhá prodej tanečních a pohybových kurzů v Národním domě Frýdek-Místek. Vyberte si z naší nabídky a zajistěte si místo ve svém oblíbeném kurzu.   K online platbě budete automaticky přesměrováni po dokončení registrace na www.kulturafm.cz/kurzy, kde naleznete i přehled a podrobnosti k jednotlivým kurzům. Kontakty:   Taneční pro mládež:Hana Janáčková, email: 777 728 094Pohybové a zdravotní kurzy, Taneční pro dospělé:Lenka Vašková, email: 778 710 773 Těšíme se na viděnou! Tým Kultura F≈M

Frýdek-Místek – V měsíci září mohou návštěvníci zavítat hned na sérii několika pořadů z dílny Radany Šatánkové, která kromě celoroční dramaturgie, tvorby scénářů, spolupráce při produkci a organizaci, však nejraději vystupuje. Radano, můžete nám představit pořady, na které chcete milovníky krásna pozvat? První setkání s Krasomilem se odehraje ve čtvrtek 8. září ve Frýdku, Na Půstkách 68. Za příznivého počasí je akce umístěna při venkovním posezení podniku Víno pod věží. Těšit se můžete na letní hudební poetikon a koláže veršů, které představují skvostný výběr: zazní galantní poezie ze 17. a 18. století, výběr z díla Jiřího Žáčka, dále Mladé ženy a Thyrsos od Františka Halase, ukázka z Manon Lescaut či Kratochvilná vyprávění coby ohlédnutí za dávným antickým humorem. A samozřejmě nemůže chybět ani Umění milovat od Publia Ovidia Nasa. Proto jsem toto poněkud rozverné setkání nazvala „Za krajkami vějíře aneb O lásce, kráse a neřesti“. Dlužno dodat, kdo vystoupí, protože kromě základní tradiční sestavy, kterou tvoříme s hudebníkem Ladislavem Kokešem, se přidají hosté. Zpívat bude také Michaela Kocourková a co se týče přednesu básní, těším se na mou dávnou kolegyni Renatu Tomkovou, se kterou jsme zhruba před 20 lety působily v Literárně­dramatické společnosti Místecká Viola. Můžete přiblížit druhou událost vašeho spolku? Hned den nato, v pátek 9. 9., se může publikum Krasomilu dostavit do rohového salonku v 1. patře Národního domu. Tam se bude konat program, který jsem pojmenovala dle erbovní básně z výboru Jsem jaký jsem ­ „Viděl jsem několik lidí“. Můžeme si připomenout 45. výročí úmrtí, ale i život autora, se kterým se budeme hudebně i slovem toulat po staré Paříži. Je jím JACQUES PRÉVERT ­ básník lásky, přátelství i satirik; nabízí někdy hořkou pachuť a trpké poznání, nostalgii. Vždy je s člověkem ­ zůstalo o něm mínění, že přinesl poezii do ulic. Pro tento pořad jsem rovněž navrhovala hudbu na míru, aby nám stará dobrá Francie krásně zněla. Což je úkol pro Láďu Kokeše, pokaždé se vypořádat s mými náročnými hudebními požadavky. A musím uznat, že se mu to vždy daří výtečně, o čemž svědčí i potlesk rozzářeného publika. Nezbývá, než se zeptat na třetí setkání s publikem během měsíce září... Na každém z nich mi záleží, s velkou pečlivostí s Láďou právě zkoušíme. Ovšem v pátek 30. září ve velkém sále Národního domu by mělo dojít, snad můžu prorokovat, k největší očekávané návštěvnosti. Chceme složit poklonu poezii VÁCLAVA HRABĚTE, který oslovil nejen mladé lidi a stal se autorem několika generací... Je to už více než 50 let, co odešel za oponu, přesto jsou verše Václava Hraběte srozumitelné tak, jako kdyby je napsal dnes. Samozřejmě se budu snažit i o osobní vzpomínku na Mirka Kováříka – interpreta, který verše Václava Hraběte vnesl na světlo a učinil je známými. A protože Václav Hrabě hrál na saxofon, podařilo se navázat další spolupráci a máme nového hosta. Kdo tedy v pořadu „Hrabě mezi poety“ vystoupí? Moderování, přednes: Radana Šatánková, klavírní křídlo: Ladislav Kokeš, saxofon: Jan Kraut. Mají vaše pořady společnou vizi? V   dnešní době není nic samozřejmostí, ale my chceme dělat věci tak, aby byly hezké, hodnotné, chytly za srdce, člověka pozvedly i rozesmály. Je ještě něco, co byste chtěla vzkázat široké veřejnosti i vašemu pravidelnému diváctvu? Především bych chtěla vyjádřit vděčnost za fungující spolupráci, za nové hostující, za prostory, které nám Kultura F­M propůjčuje, za celoroční podporu od Statutárního města Frýdek­Místek a příznivou zpětnou vazbu od diváků. Na stálé publikum i nové tváře se těším a věřte ­ vše, co se odehrává, je zvláštní způsob bytí a komunikace, který je mi nejbližší. I když vystoupení pro vás je pro nás za odměnu, protože před každou událostí je třeba mnohé dojednat, zařídit a odpracovat... Přesto nadále držíme tradici dobrovolného vstupného, abychom nikoho nevyloučili. Aby se mohl kdokoliv setkat s podobně naladěnými lidmi, pokochat se hudebními lahůdkami a krásou veršů. Tím „kdokoliv“ myslím širokou veřejnost a třeba konkrétně i studenty středních škol, protože minimálně druhé a třetí zářijové setkání je součástí maturitních otázek. Ale to jen tak na okraj… Nezapomeňte – začínáme pokaždé v 18 hodin!        Fotografie: HB-RETRO: Ladislav Kokesch a Radana Šatánková (foto: Luděk Krulikovský) BARVA: Hlavní protagonisté – Šatánková, Kokesch – při úspěšném pořadu v ND - Jiří Suchý / Kainar blues (foto: Radek Juriček)

Vrcholem léta je již tradičně divadelní festival Odpoutaná scéna. Letošní šestidenní program bude jedinečný jak hvězdným hereckým obsazením v klasických divadelních inscenacích, tak i moderním pojetím divadla spojeného s akrobacií, prvky stínového divadla či ohňovými a světelnými efekty. A právě takové je i představení NAUTILUS ve speciálním programu "Dětem". Více o tomto projektu napoví rozhovor s hercem a autorem scénáře Štefanem Capko. NAUTILUS je pouliční představení na motivy románů Julesa Verna, které je koprodukcí souborů pouličního divadla Teatr Novogo Fronta, Blackout paradox a Sacra Circus. Čím především je ale specifické? Spojili jsme své síly, produkční a tvůrčí možnosti, abychom mohli, přes myšlenky z Verneho románů, položit divákům otázky, na které nás zajímají aktuální odpovědi. Specifika tohoto představení jsou, kromě spojení tří souborů, také využívání a kombinování různorodých technik a efektů pouličního divadla jako je akrobacie, fireshow nebo lightshow a jejich využívání k poutavému vyprávění příběhu o tajemné vědecké expedici profesora Aronaxe a utopistických plánech pána světa Robura a také Kapitána Nema. Jaká část příběhu J. Verna zůstala zachována? Myšlenky Julesa Verna jsou nadčasové. Je až s podivem, jak jsou aktuální i dnes v 21. století. Verne mluví ve svých románech o nesmírně dynamické  době vynálezů a neustálého technického pokroku. Je to doba podobná té naší, právě svojí dynamikou a neustálým technologickým pokrokem, ale také nutností přemýšlet o planetě zemi a přírodě. Myšlenka "Člověk si podmaňuje přírodu, a příroda se bouří!" Je autentickým Verneovským výrokem. Jeho až utopické myšlenky, dostávají dnes úplně nové významy. Jaké? Naším cílem je přinést tato důležitá sdělení z minulosti k divákům, abychom se mohli všichni společně zamyslet nad tím, co prožíváme a jak se postavit k okolnímu světu. Spolu s Julesem Vernem si klademe otázky, na které je potřeba znovu hledat odpovědi. Pouliční hra Nautilus obsahuje myšlenky z románů  20 tisíc mil pod mořem, Pán světa, Tajuplný ostrov, Zelený paprsek a Vynález zkázy. Věty Julesa Verna jsou v našem představení autenticky přesné. Naše snaha je hledat souvislosti s dnešní dobou, ale také hledat otázky, které si můžeme společně s diváky položit. Jules Verne snil o budoucnosti lidstva. Věděl, že vývoj nebude jednoduchý, ale pořád věřil, a my dnes věříme spolu s ním, že lidstvo bude nakonec moudré a využije svůj tvořivý potenciál pro dobro celého světa. Jak těžké je skloubit řemeslnou práci herců/artistů s kulisami, technickými prvky a efekty na pomyslném "jevišti"? Hlavní scénografický objekt "geodome" je určujícím vizuálním prvkem, který je symbolem zeměkoule, ale také vesmíru. V našem představení se stává balónem, hlubinami oceánu, tajuplným ostrovem i sopkou, ale hlavně Zemí, nejhezčím místem sluneční soustavy. Tyto proměny jedné divadelní konstrukce jsou výzvou pro akrobaty, kteří se musí ve výšce pohybovat s ladností, jakoby byli ve vzduchu nebo v hlubinách oceánu a přitom neustále zápasit s "obyčejnou" gravitací. Diváci mohou sami posoudit jestli je naše vyprávění zanese do fantaskních a neznámých končin zeměkoule. Snažíme se, aby technické efekty a kulisy "netrčeli" z představení, ale aby "sloužili" vyprávění příběhu. Jak dlouho se Nautilus hraje a kolik představení již mohli diváci vidět? Premiéru mělo naše představení v červenci 2019, tedy ještě v době před pandemií covidu19 a též před "žhavou válkou" na území Evropy.  Během několika repríz, tohoto technicky náročného představení, které je i pro herce a akrobaty všech tří souborů, výjimečnou událostí, jsme se setkali s živou reakcí publika a zájmem o fantastický a utopický svět Julesa Verna, ať už to bylo třeba na premiéře ve Frankfurtu, ale také u nás v Chebu, Praze, Kolíně nebo Valašském Meziříčí.  Dnes se zdá, že lidstvo je nepoučitelné, ale my společně s Vernem věříme v sílu rozumu a dobra. Toto poselství můžeme předávat dál, také v letošní divadelní sezóně. Těšíme se na diváky v Brně a samozřejmě ve Frýdku Místku. Nejdůležitější myšlenkou Julesa Verna o velkém a zároveň ničivém vynálezu, kterým končí i představení NAUTILUS: Vzal jsem si svůj sen sebou, ale pro lidstvo nebude ztracen. Bude vám patřit v ten den, kdy svět bude dosti vzdělaný na to, aby z něj těžil a dosti moudrý na to, aby jej nezneužil. Váš Jules Verne." Celý program festivalu najdete na www.kulturafm.cz. Připravila Lenka Vašková Za herce TNF, Blackout paradoxu a Sacra Circusu Štefan Capko, herec a autor scénáře

Tuto sobotu, 6. srpna, se ve Frýdku-Místku uskutečnil open air festival hudby a piva - PIVOPĚNÍ - s bohatým programem. Ještě ráno před začátkem akce se k zemi snášel déšť, počasí se ale včas umoudřilo a areál Textilky Slezan na Staroměstské ulici se od 14 hodin plnil návštěvníky lačnými po dobré hudbě a pivu. Mezi příchozími jsme zaznamenali i návštěvníky z okolních měst a jeden za svými oblíbenými kapelali přicestoval dokonce až z Karlových Varů. Součástí akce byl doprovodný pivní program a výstava o zaniklých pivovarech v interiéru textilky. O celém průběhu letošního Pivopění se mimo jiné můžete dočíst v podrobné reportáži.

První srpnová sobota bude ve znamení skvělé hudby a piva. V areálu textilky Slezan budou dvě desítky malých pivovarů z Moravskoslezského kraje i z krajů sousedních a stánky s kulinářskými pochutinami. V hudebním programu letošního ročníku PIVOPĚNÍ vystoupí holistic.med, Prouza, Alice & Dan Bárta, Jana Kratochvílová & Illuminati.ca a Richard Müller & kapela. Se zpěvákem Richardem Müllerem jsme pro vás připravili také inspirativní rozhovor.  Richard Müller Kontakt s publikem mi prináša radost Richard Müller patří k významným osobnostem české a slovenské hudební scény. Na svém kontě má řadu hudebních cen a nominací, jeho jméno se dvanáctkrát objevilo mezi nejlepšími zpěváky v anketě Slavík. Aktuální album vydané na konci roku 2020 “Hodina medzi psom a vlkom” je natolik úspěšné, že již sklidilo dvojité ocenění za prodej - „Double Platinum“. V českých rádiích jsou slyšet především vaše starší hitovky “Po schodoch”, “Kníže Rohan”, “Tlaková níž“ a podobně. V posledních deseti letech vznikly ovšem také velmi zajímavé autorské věci - poslední CD  „Medzi psom a vlkom“ se zrodilo v době za koronové krize. Kdo se na něm podílel?Ja som bol rád, že môžem pracovať počas korona krízy, a myslím si že sme urobili naozaj peknú dosku. Hudbu na celý album som napísal ja a texty napísal môj textár Peter Uličný. Producentsky na albume pracoval Peter Graus. Tento tvorivý team mám veľmi rad. Pracovalo sa nám fantasticky, najmä to, že Peťo Graus  úžasne producentsky posunul moje demo nahrávky, ktoré som mu odovzdal na klasických kazetách (úsměv, pozn. red.). Totiž ja som demá nahravál na klasický kazeťák. CD působí osobně až niterně. Měl jste potřebu se z něčeho vyznat? Naznačují písně i další paralely současného světa? Texty piesní na albume písal Peter Uličný, ale ja som sa mu snažil vždy dodať slogan, alebo prvý riadok a on to potom dokonalo rozvinul do finálneho textu. Nemám pocit, že som sa potreboval o niečo veľkolepé podeliť, skôr to boli veci, ktoré ma zaujali. Napríklad som sa dočítal, že Keith Richards prestal fajčiť, čo pre mňa bola šokujúca správa, vzhľadom na to, že Keith fajčil neustále. Nedávnym úspěšným projektem bylo např. i CD „Hlasy“ s vokální skupinou Fragile. Jak vznikla tato spolupráce? …a pokračuje nějak dále?  Môj manažér Adnan Hamzič prišiel s týmto nápadom, a mne sa v prvej chvíli zdal absurdný. Ale stretli sme sa so skupinou Fragile, s Braňom Kostkom, a čo je pre mňa veľmi dôležité, okamžite sme si sadli ľudsky. Jana Golisová a Brano Kostka urobili nádherné a cappellové aranžmány a projekt bol na svete. Za dva roky sme odohrali spolu 101 koncertov. Či bude ďalšia spolupráca, neviem. Uvidíme… Spolupracoval jste také s moderátorkou a zpěvačkou Adélou Banášovou/Vinczeovou, se kterou jste dokonce v roce 2020 absolvoval koncertní turné. Jak na to vzpomínáte? Keď sme sa dohadovali na spolupráci, poprosil som Adelku, aby mi počas koncertného turné nepoložila tú istú otázku na pódiu. Ona to naozaj dodržala, napriek tomu, že koncertov bolo tuším 60. Adele som venoval pieseň Adieu Adele, ktorú som jej vždy na koncerte zaspieval. Je to pieseň o platonickej láske muža a ženy. Koncerty s písněmi z alba „55“ a také s dalšími osvědčenými hity přenášela i Česká televize jako vánoční dárek a z úst Adély v roli moderátorky prý zazněly i otázky na tělo…Áno, keď sa ma Adelka opýtala či existujú témy ktorých sa nemá dotýkať, povedal som nie. Ale nespomínam si na to, že by mi niektorá jej otázka bola nepríjemná, alebo že by som na ňu nechcel odpovedať. Odpovedal som jej rád a pravdivo. Jakou muziku si rád pouštíte?Ľahšie je odpovedať akú nie. Snáď okrem country všetko. Mám úprimne rád muziku, a stále hľadám a počúvam všetko, čo je dostupné. Pomáhá hudba, když je člověku těžko?Áno. Mimo dvě dospělé děti máte i malého syna. Zpíváte mu někdy třeba před spaním?On to odo mňa nevyžaduje. Ale myslím si, že by bol radšej, ak by mu pred spaním spievala skupina Imagine Dragons, tú ma momentálne rád. Inklinuje někdo další z vaší rodiny k hudbě?  Nie. Môj prvorodený syn Filip je právnik, Emma je PR manažérka v Paríži, píše pre Vogue, a je aj influencerka. Najmladší Markus tiež nevyzerá že by sa uberal tým smerom. Váš letošní harmonogram koncertů je velmi nabitý na Slovensku i v Čechách. Co vám přináší kontakt s publikem?Prináša mi radosť. A pre mňa je najdôležitejšie, aby som aj ja priniesol radosť publiku. Každému jednému, kto sa rozhodol prísť na môj koncert. Přijedete zazpívat i do Frýdku-Místku na festival PIVOPĚNÍ 2022, který se koná 6. srpna ve Frýdku-Místku. Můžete alespoň částečně prozradit , co zahrajete a zazpíváte?Zahráme pesničky ktoré musia zaznieť na každom koncerte. Ale vždy sa snažíme rozšíriť repertoár o ďalšie piesne, ktoré sú podľa nás hodné toho, aby ich fanúšikovia počuli. Myslím si že tento rok máme výborný repertoár.   Krátce:- Od roku 1984 hrál se skupinou Banket, kterou sám založil. - V roce 1992 přesedlal na sólovou dráhu a celkově za svou kariéru nahrál 20 alb.- spolupracoval s mnoha umělci zvučných jmen - Petr Hapka, Michal Horáček, Milan Lasica...- V roce 2016 měl premiéru česko-slovenský dokumentární film Richard Müller: Nepoznaný v režii Mira Rema. - Jeho projekty - CD “Hlasy” s vokální skupinou Fragile a jubilejní album “55” získaly uznání veřejnosti i odborné kritiky.- Posledním počinem je CD “Hodina mezi psom a vlkom”, jež získalo za prodej dvojité Double Platinum. Připravila Lenka Vašková