NO BORDERS AWARD vytváří prostor, kde fotografové z různých zemí spolupracují, sdílejí své umělecké projevy a podporují komunitu, která překračuje národní hranice.

Začínající fotografové, vybraní na základě mezinárodního Open Callu se během NBA účastní série virtuálních přednášek s profesionály z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. V rámci individuálních konzultací a odborných workshopů získávají zpětnou vazbu a praktické zkušenosti, které jim umožňují úzce spolupracovat a sdílet nápady s mentory a kolegy.

Open Air výstava představuje oceněné fotografie a je prvním zastavením ze série fotografických prezentací výsledků  NO BORDERS AWARD v zemích V4. Výstavu doprovází tištěný katalog a online verze, která je ve své digitální podobě inkluzivní platformou pro mezinárodní kulturní výměnu, umožňuje získat vhled do fotografovaných příběhů a témat a usnadňuje mezikulturní výměnu.  

NBA napomáhá rozvíjet smysluplný dialog, porozumění a slouží jako katalyzátor rozhovorů o identitě, dědictví a společných zkušenostech prostřednictvím fotografie. Projekt je financován z prostředků Visegrad Fund.

Partnerem projektu pro ČR je Kultura FM

Autorky fotografií: Kateřina Skalíková a Renáta Veselská

Pobočka Místek, Hlavní třída 111, výstavní prostory schodiště
Výstava probíhá od 24. července do 31. srpna 2023.

Více na www.knihovnafm.cz

V budově bývalé místecké Záložny se dříve také bydlelo. Přijďte nahlédnout do jednoho z minulých interiérů na fotografiích a představit si její příběh zase trochu jinak.

Záložna (bývalá Moravia Banka - 2. NP)

• Ne–Po: zavřeno
• Út–Pá: 15.00–18.00
• So: 10.00–13.00

Výstava „Přetržené vlákno / Slezan a lidé“ je ponejvíce drobným mementem a prchavou vzpomínkou na ještě nedávný provoz textilní výroby ve Frýdku-Místku, který vlivem uzavření závodů a souběžnou akcelerací technologického vývoje obecně, upadl ve většině svých detailů v zapomnění. Kdo z generace mladých dospělých dnes dokáže popsat proces skaní, šlichtování, tkaní nebo barvení tkanin? Kdo dokáže popsat rozložení výrobních procesů v lidské a strojní síle? Vlákno historicky svázané s našim městem bylo přetrženo, a ať už viníme ruku neviditelnou nebo vládnoucí, je tak jako tak místem přistání jakési bezčasí, opouštějící svět prošlupů, člunků, děrných karet a jiných zdánlivě nedůležitých komponent procesu vznikání věcí. Tak tedy vstříc krásným novým strojům, ale pozor, magická černá skříňka je neprodyšně uzavřena a s kabelkou Hermiony Grangerové má pramálo společného. Možná by se nám šikovná tkadlena mohla v nadcházejícím období ještě hodit.

Lukáš Horký

Soubor Slezan byl focený nadvakrát, první fáze byla ještě, když jela šicí dílna. Vědělo se, že bude končit a já jsem chodil mezi zaměstnance a dokumentoval život. Nejdřív se báli, to bylo složité, takže prvních čtrnáct dní jsem fotil jenom zátiší, ale postupně jsem si k nim získával vztah a jakmile se otrkali, tak už se fotili skoro všichni.

Chodil jsem tam nepravidelně dva nebo tři měsíce na celou směnu, oni si dělali svoje a když se mi někdo líbil, tak jsem dělal portréty a samozřejmě během toho vznikaly i ty pokusné a různé rozmazané fotky a nějaké experimenty se zátišími, ale ty jsem ve finále nikde nepoužil, některé z nich jsou teď ve výstavě.

Ve druhé fázi už zůstala jenom půlka holek a šicí dílna měla končit, ale pořád se to protahovalo. Byli vlastně v permanentním ukončovacím procesu, jen nevěděli, kdy ten konec přijde. Stylizované portréty, vznikly během posledního dne, když už se vědělo, že je konec. Postupně jsem si je zavolal, sedli si na židli se světly, bleskl jsem to, oni si vzali igelitku a šli. Tehdy se ještě vůbec nepředpokládalo, že Landsberger půjde k zemi.

Černobílé fotky strojů jsou posunuté o několik let dál, do situace, kdy už Slezan nejel, firma nefungovala a lidi tam nebyli. Převlíkl jsem se za dělníka a vlezl tam. Zůstalo tam veškeré strojové vybavení, nahoře byly moderní stroje a pak se to celé nechalo zdemolovat. Všechny ty mykací stroje, které jsem tam fotil, šly do šrotu. Byly to mrtvý stroje, na kterých už nebylo, vůbec nic.

Záložna (bývalá Moravia Banka - 2. NP)

• Ne–Po: zavřeno
• Út–Pá: 15.00–18.00
• So: 10.00–13.00

Téma frýdecko-místeckých textilek reflektují i další akce ve městě pod společným názvem PO STOPÁCH TEXTILEK

Kdyby nepřišli do kontaktu se záhadným zeleným slizem, byli by obyčejnými želvami z kanálu. Kdyby nepotkali zmutovaného krysáka Mistra Třísku, nestali by se mistry bojových umění a jmenovci legendárních renesančních umělců – Donatello (Donnie), Michelangelo (Micky), Leonardo (Leo) a Rafaelo (Raf). Jinak jsou to ale úplně normální teenageři, kteří milují dobrodružství a nesnášejí nudu. Té mají poslední dobou poměrně dost, protože Mistr Tříska je úzkostlivě střeží v jejich kanálovém doupěti. Má totiž celkem oprávněný strach, že by je lidi nepřijali. Jenže i sebelepší opatření má své skuliny a jednou takovou želví kluci proniknou a narazí na April, obyčejnou lidskou holku, která sní o tom, že se stane neohroženou reportérkou. Spolu s ní se rozhodnou vyrazit po stopách Supermouchy, tajemného vládce podsvětí, na kterého je policie krátká. April věří, že díky tomu konečně prorazí, a želví kluci zase doufají, že jako superhrdiny je svět snáz přijme. Nikdo z nich bohužel nepočítal s tím, že Supermoucha je obklopen armádou zmutovaných bouchačů, kteří se takových zelenáčů rozhodně neleknou. „I když to tak na první pohled nevypadá, Želvy Ninja jsou můj velmi osobní příběh,“ vyznává se producent a scenárista Seth Rogen. „Je to film o teenagerech a pro teenagery. Všichni jsme do něho dávali vlastní vzpomínky na tu turbulentní doby – pocity trapnosti, nejistoty, touhu někam patřit a být přijímán svým okolím,“ říká Rogen. Právě „teen“ odlehčený styl vyprávění a komiksový styl animace jsou zásadními prvky, kterým chce nové zpracování legendárního příběhu oslovit dnešní mladou a dospívající generaci.

USA | animovaný | přístupný | dabing | 99 min. | 140 / 120 Kč

Žít v Zemi Barbie znamená být dokonalou bytostí na dokonalém místě. Pokud tedy nemáte úplnou existenciální krizi. Nebo jste Ken. Od na Oscara nominované scenáristky a režisérky Grety Gerwigové ("Malé ženy", "Lady Bird") přichází film "Barbie", v němž hrají na Oscara nominovaní Margot Robbie ("Sexbomba", "Já, Tonya") a Ryan Gosling ("La La Land, " "Half Nelson") jako Barbie a Ken.

USA | fantasy | přístupný | titulky | 114 min. | 140 Kč

Hlavní postavy Naďa a Petr se se svými partnery právě rozvádí. Petrova manželka je lékařkou na misích v Africe a jejich vztah trpí častým odloučením, z Nadina muže se vyklubal záletník, který se občas zamiluje do někoho mladšího. Naďa a Petr do sebe před soudem nejprve lehce vrazí autem a díky tomu a díky pár náhodám na sebe začnou narážet i dále v životě. Zdá se, že jejich sympatie se začínají prohlubovat. Do jejich vztahu však vstupují nejen jejich děti (2+2), ale o slovo se přihlásí i oba exmanželé. Začíná tak bláznivá jízda dvou neúplných rodin, která bude výzvou nejen pro naše hlavní hrdiny, ale i pro jejich blízké... protože VŠECHNO SE MŮŽE STÁT. „Rozvedenej chlap začne chodit na jógu plnou ženských, není ti to podezřelý?,“ krotí ale Nadinu představu romantiky s Petrem její kamarádka v podání Pavly Tomicové. Role cvičitelky jógy znamenala pro Terezu Kostkovou důkladnýou přípravz. „Musela jsem hodně trénovat, ráno dříve vstávat a cvičit. Když jsem třeba přijela na Slovensko a měli jsme točit hned ráno, ještě v noci jsem si opakovala prvky sestav, které jsem pak měla dělat,“ popisuje představitelka hlavní role. Film Nikdy neříkej nikdy vznikal téměř dva roky, štáb natáčel i v africké Keni. „Natáčení v Africe bylo intenzívní dobrodružství. Bylo úžasné vidět práci lékařů přímo ve škole, kde jsme točili s místními dětmi. Vidět jejich nadšení a život bylo vzrušující,“ vzpomíná Lenka Krobotová na svou roli lékařky. Ústřední píseň k filmu složil známý hudebník Paľo Habera, jmenuje se Všechno se může stát, zazní v závěrečných titulcích a pro Haberu je to nová skladba po několika letech.

ČR / SK | komedie | 12+ | česky | 105 min. | 140 Kč