NO BORDERS AWARD vytváří prostor, kde fotografové z různých zemí spolupracují, sdílejí své umělecké projevy a podporují komunitu, která překračuje národní hranice.

Začínající fotografové, vybraní na základě mezinárodního Open Callu se během NBA účastní série virtuálních přednášek s profesionály z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. V rámci individuálních konzultací a odborných workshopů získávají zpětnou vazbu a praktické zkušenosti, které jim umožňují úzce spolupracovat a sdílet nápady s mentory a kolegy.

Open Air výstava představuje oceněné fotografie a je prvním zastavením ze série fotografických prezentací výsledků  NO BORDERS AWARD v zemích V4. Výstavu doprovází tištěný katalog a online verze, která je ve své digitální podobě inkluzivní platformou pro mezinárodní kulturní výměnu, umožňuje získat vhled do fotografovaných příběhů a témat a usnadňuje mezikulturní výměnu.  

NBA napomáhá rozvíjet smysluplný dialog, porozumění a slouží jako katalyzátor rozhovorů o identitě, dědictví a společných zkušenostech prostřednictvím fotografie. Projekt je financován z prostředků Visegrad Fund.

Partnerem projektu pro ČR je Kultura FM

Čas se nedá zastavit a platí to i pro padoucha Grua, který lehce „zfotrovatěl“ a místo geniálních zlodušských plánů vymýšlí, jak se vetřít do přízně svého malinkého synka, Grua juniora. Ten má totiž výrazně raději maminku Lucy a tátu permanentně vytáčí. O něco hlubší vrásky však Gruovi způsobuje darebák jménem Maxime Le Mal, který ho šikanoval už na základce. Právě utekl z vězení, kam se dostal s Gruovým velkým přispěním, a ze všeho nejvíc se touží pomstít. A protože Anti-velepadoušská liga v tom vidí hrozbu z nejhrozivějších, zařadí Grua s rodinou do programu na ochranu svědků, což znamená nové identity a poklidný život na předměstí. A jako by to nestačilo, zapojí se pět mimoňských dobrovolníků do speciálního programu, který je má vybavit superschopnostmi pro případ, že by se Gruovo krytí provalilo. Ambiciózní plán má samozřejmě mouchy obřích rozměrů, protože Super-Mimoňové jsou super-magnety na katastrofy nejrůznějšího druhu a protože vedle Gruova nového domu bydlí puberťačka, jež touží po kariéře superpadoucha a Grua okamžitě pozná. A touží po tom, aby ji tenhle mistr zaučil. Zapomínat nesmíme ani na pomstychtivého Maxima, který čeká na svou šanci. I čtvrtý díl série Já, padouch je ale v první řadě groteska skvěle kombinující gagy Mimoňů s rodinným dobrodružným příběhem, v němž hrají prim Gru, holčičky a také Gru Junior, který sice ještě neumí mluvit, ale talent na lumpárny se u něj projevuje v míře nebývalé.

USA | animovaný | přístupný | dabing | 94 min. | 150 / 130 Kč

Nejslavnější kolie světa se konečně vrací na plátno! A jak jinak než s jejím věrným parťákem Florianem po boku. Ale nejen s ním. V novém dobrodružství je kromě nových dvounohých i čtyřnohých přátel čeká taky pořádně nebezpečný úkol – musí vypátrat, kdo stojí za záhadnými únosy psů, mezi kterými je i jejich kamarádka, malá Jack Russell teriérka Pippa. Je tu napínavá podívaná pro celou rodinu a nezapomenutelný filmový zážitek pro všechny malé i velké milovníky psů.

GER | dobrodružství | přístupný | dabing | 91 min. | 150 / 130 Kč

Výstava je prodloužena do 27. 10. 2024

Instalace slova, zvuku a objektu, který by mohl být portálem do duchovní sféry nebo ke kritickému nadhledu. Dočasný pantheon malých bohů, kteří neexistují, ale mohli by, otevírá v Galerii Věž hru s principy magického myšlení, které možná tvarují naše vnímání v intimitě domova víc, než jsme ochotni připustit.

VERNISÁŽ VÝSTAVY MIMOŘÁDNĚ V ÚTERÝ 4. 6. V 19.00 ZA ÚČASTI AUTORŮ

Ondřej Buddeus (*1984) je český spisovatel, překladatel z němčiny a norštiny, editor a pedagog. Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se dalšími umělkyněmi či umělci. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Zónu (2017), krátké prózy, vydává také literaturu pro děti (za německé vydání Hlavy v hlavě spolu s Davidem Böhmem byl nominován na Kinderliteraturpreis Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2017), vytváří také projekty na rozhraní literatury a výtvarného umění – jako poslední realizoval se sochařkou Pavlou Scerankovou interaktivní Památník válečným veteránům v Ostravě. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, Magnesia Litera nebo Nejkrásnější česká kniha. Účastnil se kolektivních výstav například v New Museum (New York, 2014), při Steirischer Herbst (Graz, 2012), v Detroit Kunsthalle (Stavanger, 2022), v ČR pak v galeriích Futura, 123 Gallery, Gampa ad. Aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno, který spolupracoval s literárními organizacemi a časopisy napříč Evropou, spoluzakládal a v letech 2017–2019 vedl státní agenturu České literární centrum. Věnuje se také teorii literatury, především teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v poezii, na niž se soustředil v doktorském projektu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vydal jako spolueditor odbornou monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Poslední autorskou a editorskou prací pak byla sbírka esejí o kultuře cyklistiky Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (2021). Je členem Asociace spisovatelů.

Tvorba Matouše Hejla (*1989)zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění. V roce 2022 připravil společně s nezávislým divadelním souborem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V témže roce se podílel na tvorbě Twitteru, performativní instalace s cvrčky a dronem pro festival Pražské jaro v rámci projektu Prague Offspring. Na tomto festivalu pak v roce 2023 zazněla v provedení souboru Klangforum Wien skladba Kývání. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019, společně s Miroslavem Srnkou) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.

 INSTALACE SITE SPECIFIC / 4. 6. - 31. 8. 2024

www.svatojanskavez.cz

Vítejte na starém dobrém divokém západě, který všichni milují! Horizont: Americká sága se odehrává během americké občanské války v 60. letech 19. století a představuje předválečné i poválečné období. Celovečerní film zavede diváka na emotivní cestu, na které zažije rozkvět Ameriky očima rodin, přátel i nepřátel. Horizont: Americká sága je jedním z nejlepších westernů, který byl za poslední desetiletí natočen. Film je projektem lásky Kevina Costnera, který chtěl natočit pravý western už 30 let. Po neuvěřitelném úspěchu série Yellowstone riskoval vlastní peníze, aby si splnil svůj největší sen - natočit velkolepý historický film. Costnerův režijní debut Tanec s vlky (v němž si zahrál i hlavní roli) získal v roce 1991 sedm Oscarů, včetně ceny za nejlepší film a režii. Poté hrál v takových trhácích, jako jsou Osobní strážce a Robin Hood - Král zbojníků. Horizont: Americká sága je Costnerovým prvním režijním počinem od filmu Krajina střelců z roku 2003. Ve filmu se objeví hvězdné obsazení.

USA | western | 15+ | titulky | 181 min. | 150 Kč

Letní kino s hudebním programem se vrací do zahrady ND. Během léta si užijeme několik sobotních večerů, kde nám některý z kultovních filmů zahájí hudební program. Na úvod to bude opravdová Jízda, kterou uvede hudebník Tomáš Přeček.

JÍZDA Česká road-movie režiséra Jana Svěráka byla natočená během letních prázdnin v roce 1994, tedy 30 let nazpět. A znovu a znovu v ní můžeme objevovat to krásné kouzlo léta. Protože není nic úžasnějšího, než léto a prchlivý okamžik, kdy pociťujete sílu svobody a štěstí z opravdového života těch krásných dnů, které vždy utečou příliš rychle. Na konci si ale můžete říct: „byla to jízda.“ Hrají: Aňa Geislerová, Jakub Špalek, Radek Pastrňák Hudba: Radek Pastrňák & BUTY Česko, 1994