Čas se nedá zastavit a platí to i pro padoucha Grua, který lehce „zfotrovatěl“ a místo geniálních zlodušských plánů vymýšlí, jak se vetřít do přízně svého malinkého synka, Grua juniora. Ten má totiž výrazně raději maminku Lucy a tátu permanentně vytáčí. O něco hlubší vrásky však Gruovi způsobuje darebák jménem Maxime Le Mal, který ho šikanoval už na základce. Právě utekl z vězení, kam se dostal s Gruovým velkým přispěním, a ze všeho nejvíc se touží pomstít. A protože Anti-velepadoušská liga v tom vidí hrozbu z nejhrozivějších, zařadí Grua s rodinou do programu na ochranu svědků, což znamená nové identity a poklidný život na předměstí. A jako by to nestačilo, zapojí se pět mimoňských dobrovolníků do speciálního programu, který je má vybavit superschopnostmi pro případ, že by se Gruovo krytí provalilo. Ambiciózní plán má samozřejmě mouchy obřích rozměrů, protože Super-Mimoňové jsou super-magnety na katastrofy nejrůznějšího druhu a protože vedle Gruova nového domu bydlí puberťačka, jež touží po kariéře superpadoucha a Grua okamžitě pozná. A touží po tom, aby ji tenhle mistr zaučil. Zapomínat nesmíme ani na pomstychtivého Maxima, který čeká na svou šanci. I čtvrtý díl série Já, padouch je ale v první řadě groteska skvěle kombinující gagy Mimoňů s rodinným dobrodružným příběhem, v němž hrají prim Gru, holčičky a také Gru Junior, který sice ještě neumí mluvit, ale talent na lumpárny se u něj projevuje v míře nebývalé.

USA | animovaný | přístupný | dabing | 94 min. | 150 / 130 Kč

Zabijačka se u stařečků na Osoblažsku koná každý rok. Je to jediný den v roce, kdy se sejde celá rodina, aby si zanadávala, pojedla, popila a prostě jenom žila. Letos je ale všechno jinak. Děda od rána přešlapuje a neví, jak zeťákovi Karlovi oznámit, že je to zabijačka poslední. Karlově dceři Romaně chybí máma a její sestře Lucii se rozpadá manželství. Její syn Dušan neví jak se ve srážkách ženského a mužského světa orientovat, strýc Šupina od rána nebezpečně nasává, řezník Tonda tají, že má navlhlé patrony a problematický soused osnuje, jak se všem pomstít za svůj zpackaný život. V průběhu takového dne je testována odolnost vzájemných pout odhalujících pevnost a křehkost vztahů utvářených tradicemi, láskou i křivdami. Mord je celovečerním hraným debutem režiséra Adama Martince, rodáka z Krnova v Moravskoslezském kraji. “Často se na Osoblažsko vracím. Je to fascinující ostrov uprostřed ničeho, je tam daleko z Česka i z Polska. Lidé odtamtud buď odjíždějí, nebo tam žijí celý život. Je to zapomenuté, ale krásné místo, kde žijí krásní lidé,“ vysvětluje režisér filmu, proč svůj příběh zasadil právě sem. Film Mord se probojoval do Hlavní soutěže 58. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

ČR / SK | komedie | 12+ | česky | 85 min. | 150 Kč

Výstava je prodloužena do 27. 10. 2024

Instalace slova, zvuku a objektu, který by mohl být portálem do duchovní sféry nebo ke kritickému nadhledu. Dočasný pantheon malých bohů, kteří neexistují, ale mohli by, otevírá v Galerii Věž hru s principy magického myšlení, které možná tvarují naše vnímání v intimitě domova víc, než jsme ochotni připustit.

VERNISÁŽ VÝSTAVY MIMOŘÁDNĚ V ÚTERÝ 4. 6. V 19.00 ZA ÚČASTI AUTORŮ

Ondřej Buddeus (*1984) je český spisovatel, překladatel z němčiny a norštiny, editor a pedagog. Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se dalšími umělkyněmi či umělci. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Zónu (2017), krátké prózy, vydává také literaturu pro děti (za německé vydání Hlavy v hlavě spolu s Davidem Böhmem byl nominován na Kinderliteraturpreis Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2017), vytváří také projekty na rozhraní literatury a výtvarného umění – jako poslední realizoval se sochařkou Pavlou Scerankovou interaktivní Památník válečným veteránům v Ostravě. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, Magnesia Litera nebo Nejkrásnější česká kniha. Účastnil se kolektivních výstav například v New Museum (New York, 2014), při Steirischer Herbst (Graz, 2012), v Detroit Kunsthalle (Stavanger, 2022), v ČR pak v galeriích Futura, 123 Gallery, Gampa ad. Aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno, který spolupracoval s literárními organizacemi a časopisy napříč Evropou, spoluzakládal a v letech 2017–2019 vedl státní agenturu České literární centrum. Věnuje se také teorii literatury, především teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v poezii, na niž se soustředil v doktorském projektu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vydal jako spolueditor odbornou monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Poslední autorskou a editorskou prací pak byla sbírka esejí o kultuře cyklistiky Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (2021). Je členem Asociace spisovatelů.

Tvorba Matouše Hejla (*1989)zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění. V roce 2022 připravil společně s nezávislým divadelním souborem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V témže roce se podílel na tvorbě Twitteru, performativní instalace s cvrčky a dronem pro festival Pražské jaro v rámci projektu Prague Offspring. Na tomto festivalu pak v roce 2023 zazněla v provedení souboru Klangforum Wien skladba Kývání. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019, společně s Miroslavem Srnkou) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.

 INSTALACE SITE SPECIFIC / 4. 6. - 31. 8. 2024

www.svatojanskavez.cz

Jak snadné je propadnout závislosti, jak těžké si ji připustit a pak se z ní dostat? Zápisník alkoholičky je upřímnou filmovou zpovědí abstinující alkoholičky a nemoralizujícím pohledem na to, jak pijí ženy. Stejně jako v Úsměvech smutných mužů v něm režisér Dan Svátek vychází ze skutečného příběhu a zachycuje nejen pád na společenské dno, ale taky momenty, kterým se nejde nezasmát.

ČR | drama | 15+ | česky | 90 min. | 150 Kč

Hudebně-filmový večer pod širým nebem

OSVÍCENÍ
Tato podívaná plná šílených obrazů a děsivých momentů se stala již hororovou klasikou. Přeci jen jde o jednu z nejlepších adaptací románů Stephena Kinga a dozajista se jedná o jedno z nejlepších filmových děl režiséra Stanleyho Kubricka. Pocit děsivosti zde vyvolávají dokonalé záběry, hudba, prostředí a především skvělý herecký výkon Jacka Nicholsona. Divák vězí ve stejné nejistotě, v jaké uvíznou hlavní hrdinové, těžko určuje roložení sil mezi realitou a nadpřirozenem a vše směřuje jen k jedinému místu - pokoji 237.

Hrají: Jack Nicholson, Shelley Duvall, Danny Lloyd, Scatman Crothers a další

Velká Británie / USA, 1980 | titulky

Hudební vystoupení před projekcí filmu: Petr Górný

Vstupné 50 Kč