Út 15. 5. / 9.30 / Vernisáž

Výstava prací klientů Integrovaného centra Žirafa ve Frýdku-Místku www.zirafafm.cz. Motem centra je život s radostí a fantazií a v tomto směru také pracují se svými klienty, dětmi a dospělými s mentálním postižením. Vystavena je jejich kreativní tvorba z textilních materiálů.

Pá 4. 5. / 18.00 / Vernisáž

Die andere seite / Metabolismus / Papež František- peklo není

Petr Raška http://www.raska-petr.cz/ se své tvorbě se zabývá převážně figurativními kompozicemi podanými volnou malířskou formou. Postupnou stylizací figur, portrétů a krajin se občas dostává na pomezí abstrakce. Formálně je v jeho tvorbě cítit vliv symbolismu a jeho spojení s expresí a zájmem o vizualizaci psychických stavů. Ovlivnil ho také informel a abstraktní expresionismus. Obsahová stránka jeho prací je inspirována poznatky hlubinné psychologie, vztahu vědomí a nevědomí, Freudovou koncepcí protikladného působení pudu života a pudu smrti a Jungovou naukou o archetypech. Inspiruje ho ostravská industriální architektura, prolínání strohé techniky strojů a staveb a organických tvarů trubek napodobujících přírodu.

Petr Raška o výstavě:

Where is Amy? Věta z městečka Twin Peaks. Amy se vnořila do letokruhů dřeva, jiné dimenze. K názvu výstavy mě inspiroval papež František, který řekl, že žádné peklo není, duše lidí, kteří nebudou spaseni se prostě rozplynou…Připomnělo mi to obraz Edvarda Muncha ,,Metabolismus“, muž a žena, jako Adam a Eva stojí v lese, mezi nimi strom, jehož kořeny v podzemí objímají lebku. Naznačuje mytologický koloběh. Ježíš byl ukřižován na kříži z dřeva stromu poznání z Ráje. Pod křížem se zobrazuje Adamova lebka (samotná Golgota je lebka) – kruh hříchu se uzavírá. Čili ne rozplynutí ale ,,metabolismus“ vznikání a zanikání, vzájemné požírání, vylučování, tlení a bujení – recyklace – těla do hlíny, duše do kolektivního nevědomí.

Zaujala mne myšlenka, že materie přírody je tvořena zbytky těl, její rytmus zbytky duší – proto možná některé dřevo tak krásně a teskně hraje v houslích – jako Amy.

Prodlužujeme oblíbený kurz Cvičení pro seniory o 6 lekcí. Přijďte se protáhnout a zacvičit si!

Aby byl člověk co nejdéle zdráv, měl by se pravidelně hýbat. Národní dům připravil celou řadu kurzů, ve kterých budete moci rozvíjet své dovednosti a kondici. Hlásit se můžete již teď. Předplacený kurz může být také pěkným dárkem pro vaše blízké.

S přibývajícím věkem bychom měli svému tělu věnovat zvýšenou péči. Cvičení pro seniory se zaměřuje na kloubní pohyblivost, zahrnuje posilovací i protahovací cviky, někdy přidáme dechová cvičení, relaxační techniky nebo vyzkoušíme automasáž. Ke cvičení využíváme i overbally, činky, posilovací gumy, občas cvičíme na židli nebo se židlí. Mnohé prvky připomínají jógu. Cvičení je sestaveno tak, aby nebylo příliš namáhavé, ale přitom si účastníci procvičili a posílili celé tělo.

Co potřebujete ke cvičení: 
- pohodlný oděv 
- podložku na cvičení 
- pití

Jiří Šebesta
* 9. 7. 1991 Frýdek-Místek

Jiří Šebesta studoval v letech 2012- 2016 na Slezské univerzitě v Opavě
obor Audiovizuální tvorba. Jeho myšlenky formují divoké a krásné Beskydy.
Inspiraci nalézá při procházkách po kopcích a údolích, někdy dokáže přemýšlet

nad svou tvorbou dlouhé hodiny.
Mezi první zajímavost patří takzvaný Parvasurrealismus. Tento směr, který vymyslel, slouží jako označení pro malé objekty, předměty nebo kreatury, které musí obsahovat části zvířecího těla (ucho, kost, paroží, zuby, hlavu atd.).

Jak vypovídá samotný název, takové objekty mohou postrádat smysluplnost. Parvasurrealismus však vzbudil zájem a přišly nabídky k výstavám:

v brněnském klubu Naproti, dále pak v Lubně v Tuttu, ostravské Fiduciia v Ballingově sále pražské NTK.

Další proudy inspirace autorovi přináší seriál Game of Thrones, literatura o antice
či renesanci a v neposlední řadě hry jako Heroes of Might and Magic.

Začal vytvářet (za použití doposud oblíbeného materiálu a stejných kritérií) deskové společenské hry. Ty mu umožňují odstranit malou pohyblivost či spíše nepohyblivost

jeho děl a hlavně řeší absenci doteku pozorovatele, které ho začaly v předchozí tvorbě trápit. Taková díla pojmenoval Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty.
Tvorba deskových her má dvě základní fáze: vymyšlení pravidel a logistiky, poté grafické ztvárnění a design. Nejvíce času zabere vymýšlení samotných pravidel.

Musí se mnohokrát otestovat, upravit a zase otestovat. Tak například příprava hry
Pan Karpat trvala přes tři roky.To je zatím nejdelší doba vzniku a vytváření jedné deskové hry. (Mimochodem váha tohoto kousku je 15 kg).

Lidé v autorově okolí nikdy nic podobného neviděli, snad jen ve filmu Jumanji.
Hry se začaly hrát, půjčovat, probírat a dostaly „deskovky“ jako takové na jinou úroveň. Plast, papír, kartón nahradily, zuby, kosti, dřevo, a kamení.

Další plány Jiří Šebesta zatím tají, ale jedno ví jistě: her se v dohledné době zbavit
nechce - ba naopak.

Žije se svou rodinou v Nižních Lhotách.

Strava by nás měla uspokojit, dodat nám sílu a energii, zvýšit oheň i vitalitu našeho těla a posílit paměť.

Každý účastník dostane kartu s graficky zpracovanými výživovými doporučeními. Vrámci přednášky, bude možnost přeměření na přístrojí InBody 230.

Víte, co všechno můžete díky tomuto přístroji zjistit?

Měří vše podstatné:
* Množství tuku v těle
* Množství svalové tkáně
* Celkovou hmotnost
* Viscerální (útrobní) tuk
* Celková voda v organizmu
* WHR index, BMI index
* Bazální metabolismus
* Proteiny a minerální látky

Povede vás: Tereza Šrubařová - www.vyzivovaterapie.cz

Hlaste se na FB do zpráv, email: info@obchodpokoj.cz, nebo na tel.702051661. Přihlášení pouze dáním "zúčastním se" na fb nebude bráno v potaz!.

Istvan Örkény

Překlad: František Stier, Ida de Vries 

Hra vznikla na základě stejnojmenného románu a rázem si získala oblibu domácího i zahraničního publika. Příběh Erži Orbánové, její sestry Gisely, přítelkyně Pavly Krausové a penzionovaného operního pěvce Viktora Molnára je možné charakterizovat jako tragikomický. Průběžný dialog Erži se sestrou Giselou je plný humoru, jímavé upřímnosti, jež místy hraničí s absurditou. Kočičí hra se stala oblíbenou i na našich jevištích. Poprvé ji uvedlo v roce 1972 Divadlo bratří Mrštíků v Brně, ale legendární se stala inscenace pražského Národního divadla s Danou Medřickou a Vlastou Fabiánovou v rolích obou sester. Počet repríz se zastavil na úctyhodném čísle 403.